Na této straně začíná článek o rostlině:
Jestřábník zední - Hieracium murorum

tinatá, nahoře skoro lysá lodyha v dolejší části hustě porostlá 5-20 listy; nahoře jest ovšem lodyha chudolistá až bezlistá. Listy jsou podlouhle kopinaté, přitupé, hvězdovitě pýřité (ch) a hustě štětinkaté. Úbory, rozvíjející se v červenci a srpnu, skládají konečnou, rozkladitou, bohatou, vrcholíkovitou latu, mají vejčité zákrovy porostlé světlými chlupy a tmavožluté květy. Nažky (f) jsou na horním konci vroubkované jako u všech druhů předch.

Výběžky plazivé se nevyvinují; rozmnožujeť se jako všechny druhy následující pouze přisedlými růžicemi nebo zavřenými pupeny, které přezimují.

Roste v několika odrůdách na travnatých, výslunných stráních v širším okolí pražském a záp. Polabí, jakož i v střední a jižní části Moravy.

13. J. zední (H. murorum L. - obr. 571) vyhání z oddenku rozetku dlouze řapíkatých, vejčitých, až podlouhle kopinatých, na spodu náhle zaokrouhlených nebo srdčitých, zubatých nebo celokrajných listů, které jsou po obou stranách travozelené nebo sytě až temně nasivěle zelené, na líci často skvrnaté, na úzkých řapíkách vždy více méně huňaté. Lodyha jest přes ½ m vysoká, pevná, obyčejně 1listá (nebo bezlistá), nahoře plstnatá, rozvětvená ve vrcholíkovitou latu tenkostopečných, dosti velikých úborů. Stopky (ch) a zákrovy úborové jsou