Na této straně začíná článek o rostlině:
Jestřábník chlumní - Hieracium collinum [= Jestřábník luční - Hieracium caespitosum]
Jestřábník maďarský - Hieracium magyaricum [= Jestřábník Bauhinův - Hieracium bauhini]
Jestřábník štětinatý - Hieracium setigerum [= Jestřábník vysoký - Hieracium calodon]

nosné šlahouny, sivozelené, podlouhle kopinaté, jen po kraji a vespod na hlavním žebru ztuha štětinaté listy a štíhlé, tuhé, přes ½ m vysoké, 1—3listé, roztroušeně štětinaté, ostatně lysé (řidčeji hvězdovitými chloupky spoře vločkaté) lodyhy (ch), které nesou na vrcholku rozkladitou, bohatou latu drobných úborů. Úbory, obsahující zlatožluté květy, mají vejčito-válcovité, dole plsťnaté zákrovy posázeny řídkými, tmavými, z části žláznatými chlupy (b).

Roste na lukách, mezích a pahorcích zejména v širším okolí pražském, Polabí, krajích posudetských a horách Krušných, jakož i porůznu na Moravě a ve Slezsku, a to v četných odrůdách, k nimž možno přičísti též oba druhy následující. Kvete v máji a v červnu.

9. J. chlumní (H. collinum Gochn., H. pannonicum N. Р., Η. auriculoides Lang — obr. 567) má krátký, tlustý oddenek, z něhož vyhání 3—8 kopinatých, skoro travozelených listů přízemních, přímou, podél jemně rýhovanou, až 7 dm vysokou lodyhu a nadzemní, tenké, listnaté výběžky, jimiž se obnovuje. Lodyha má v dolejší části namnoze 2—3 listy a jest i s listy štětinatě chlupatá (ch). Drobné až prostředně veliké úbory, rozvíjející se v máji a červnu, skládají vrcholíkovitou, dosti směstnanou latu; mají vějčitě válcovité, šedé až tmavé, štětinaté zákrovy (b) a světle žluté květy. — Někteří jej považují za pouhou odrůdu druhu předch.

Roste v širším okolí pražském, v Polabí, Jičínsko-Boleslavsku, poříčí Ploučnice, horách Krušných a na Krumlovsku; na Moravě zvláště v části střední a jižní.

10. J. maďarský (H. magyaricum N. P. — obr. 568) vyhání z přízemní rozetky kopinatých až čárkovitě kopinatých, špičatých, celokrajných, sivých, na rubu dosti bohatě vločkatých listů prodloužené, tenké výběžky — jimiž kořenuje a se obnovuje — a velmi štíhlé, přes ½ m vysoké lodyhy nesoucí v dolní polovině 2—4 listy a na vrcholku chocholíkovitou latu z četných drobných, žlutokvětých úborů s válcovitými, tmavými zákrovy na tenkých, plsťnatých stopkách. Podobaje se oběma druhům předch., bývá považován též za odrůdu j. vysokého.

Roste v několika odrůdách v rovině i předhořích zvláště na Moravě. Kvete hlavně v máji a červnu.

11. J. štětinatý (H. setigerum¹ Tausch - obr. 569) jest jako oba druhy předch. velice podoben j. vysokému. Listnaté šlahouny mu však obyčejně

¹) Slož. z lat. seta = štětina a gero = nesu.