pak jsou na dolejšku zobánku hladké. Sem patří 2 rody: škarda (Crepis), se zákrovem 2řadým a mnohotvárný jestřábník (Hieracium), se zákrovem většinou víceřadým.

4. Locikovité (Lactuceae) — shodují se ve všem s podčeledí předch., mají však nažky více méně smačknuté. Obsahují 4 rody: lociku (Lactuca), s nažkami zobanitými (obr. 538 ₃), mléč (Sonchus), mléčivec (Mulgedium) a věsenku (Prenanthes), s nažkami bezzobanými.

5. Radýkovité (Chondrilleae) — mají chmýří jednoduché, často krátce pýřité jako obě čeledi předcházející, ale zobanité nažky na spodu niťovitého zobánku drsné, posázené uzlinami nebo šupinkami (obr. 619 f). Náležejí k nim 3 rody: smetanka (Taraxacum), se zákrovy víceřadými; pleška (Willemetia) a radyk (Chondrilla), se zákrovy 2řadými.

6. Prasetníkovité (Hypochoerideae) — mají nažky věnčeny chmýřím pérovitým, t. j. složeným z chlupů, které jsou opět samy pérovitě chlupaté (obr. 538, ₂). Mezi květy jsou na lůžku opadavé plevy, což není

u žádné jiné z předcházejících podčeledi. Patří sem pouze rod prasetník (Hypochoeris).

7. Pampeliškovité (Leontodonteae) — mají též chmýří pérovité (a při tom dohromady nespletené), ale lůžko bez plev. Obsahují 4 rody: pampelišku (Leontodon), pupavík (Thrincia), hořčík (Picris), se zákrovy střechovitými a draslavec (Helminthia), se zákrovy dvouřadými.

8. Hadímordovité (Scorzonereae) mají pérovité chmýří postranními vlásky dohromady spletené (obr. 539 ₁) a lůžko bezplevné. Počítají se k nim z naší květeny 2 rody: kozí brada (Tragopogon), se zákrovem jednořadým a hadí mord (Scorzonera), se zákrovem střechovitým.

Dle toho jest soustavný přehled složnokvětých čekankovitých takový: