tlačí pyl úplně z trubky prašníkové nahoru, tak že si jej pak může hmyz po úborech lezoucí nabírati na tělo (В). Při tom konají čnělce dobré služby chloupky, jež ji namnoze hustě pokrývají, smetajíce pyl se stěn prašníků jako kartáč. Blizny (n) jsou v té době ještě nedospělé a zúrodnění neschopné; teprve pak, když s nich hmyz pyl odnesl, rozvinou se a mohou býti zúrodněny, což stává se ovšem nejčastěji pylem, jejž přenesl hmyz z květů mladších.

Návštěva hmyzu jest zpravidla velice četná, poněvadž kvítky, jsouce směstnány do úborů, jsou již zdaleka viditelny; aby úbory staly se ještě nápadnějšími, bývají u valné většiny obvodové květy větší a často též jinak zbarveny nežli květy vnitřní. Však nejen proto jest květenství úborovité rostlinám složnokvětým k velikému prospěchu, že zvyšuje nápadnost květů, kterých by si jinak pro jich nepatrnost hmyz asi málo všímal, nýbrž také z té příčiny, že se jím podporuje přenášení pylu s květu na květ, an hmyz lezoucí po úborech v době poměrně velice krátké přečetných kvítků tělem se dotýká. K tomu dlužno připomenouti, že mnohé složnokvěté rostliny (na př. jestřábník, kozí brada, smetanka atd.) úbory periodicky zavírají a rozvírají (obr. 540), při čemž nelze téměř ani zameziti, aby pyl vnitřních kvítků neotíral se o blizny kvítků vnějších, dříve rozkvetlých a je takto geitonogamicky nezúrodňoval.

Posléze zasluhuje zmínky, že některé rody mohou se opyliti též autogamicky. Ramena bliznová svinují se totiž koncem doby květní v ten způsob, že se dotýkají čnělky a pyl, který v chloupcích její uvázl, na sebe otírají (viz obr. 539 D a srovnej s opylením zvonku na str. 303).

Jaký potom div, že komposity, majíce tak příznivé poměry opylení, hojnost semen vytvářejí a nad jiné rostliny množstvím předčí.

Co do poměrův anatomických dlužno dvě věci jakožto zajímavé vytknouti: že totiž mnohé rody prostoupeny jsou v pletivu buněčném úzkými, nepravidelnými trubičkami (obr. 541) naplněnými mléčnatou tekutinou, jež se z nich na čerstvých řezech roní; a že skoro všecky obsahují v podzemních oddencích i ve mléčných šťávách místo obvyklého škrobu inulin, látku škrobu sice podobnou, ale jodem modře se nezbarvující.

Není druhého řádu, který by byl na rody a druhy tak bohat, jako řád rostlin složnokvětých. Patříce mezi rostliny, které se objevily na povrchu zemském nejpozději, obsahují asi desátý díl druhů veškerého rostlinstva jevnosnubného.