Na této straně začíná článek o rostlině:
Kozlík horský - Valeriana montana [= Kozlík trojený - Valeriana tripteris]
Kozlíček (rod) - Valerianella
Kozlíček jarní - Valerianella olitoria [= Kozlíček polníček - Valerianella locusta]

předch., má však velmi útlé, světlé zelené listy při zemi a v dolejší části lodyhy srdčitě vejčité, vykrajovaně zubaté, dosti dlouze řapíkaté, na ostatní lodyze trojené, z lístků vejčitých až kopinatých, zřídka nedělené, kratčeji řapíkaté. Květy jsou bílé nebo červenavé, téže povahy jako u k. dvoudomého. Tuhý oddenek oproti výběžkatým oddenkům obou druhů předch, jest bez výběžků.

Roste na vlhkých místech pouze v moravsko-slezském Jeseníku a v Beskydách. Kvete v týž čas jako oba předch.

6. K. horský (V. montana L. — obr. 511) vyhání z větevnatého, bezvýběžkatého oddenku okrouhle vejčité až skoro okrouhlé, na spodu uťaté nebo zaokrouhlené, mělce zoubkaté, řapíkaté, dosti tuhé, trochu mastné, našedivěle zelené listy a jednoduchou, namnoze mrtnatou, 2—4 dm vysokou lodyhu s listy vejčitými až kopinatými, kratčeji řapíkatými, nejhořeji přisedlými. Bělavé nebo načervenalé koruny mnohomanželných květů jsou vzhledem ku předch. druhům poměrně veliké.

Roste jako vzácnost na vlhkých skaliskách v Beskydách (na hranici uhersko-slezské mezi Vel. Ostrým a Kohyňcem u Tyrrhy). Kvete v červnu a červenci.

Rod 2. Kozlíček¹ (Valerianella¹, Feldsalat) má koruny bez dutého hrboulku a nažky bez chmýru. U nás rostou 4 druhy:

1. Kozlíček jarní neboli polní salát (Valerianella olitoria² Poll., Fedia³ olitoria Vahl. - 512) jest jako všecky druhy kozlíčků bylinka 1letá, vyhánějící z vřetenovitého kořene namnoze již na podzim růžici kopisťovitých listů a ze středu jejího na jaře čtverhrannou, vidličnatě větvitou lodyhu se vstřícnými, podlouhle kopisťovitými, celokrajnými listy; jen někdy jsou listy v horní části lodyhy na spodu zubaté.

S počátku jsou hořejší články lodyžní krátké a kvítky směstnány namnoze jen ve 2 strboulovitá květenství ; později však se články prodlužují a květenství se rozděluje ve 4—8 vidlanovitých strboulků; poněvadž pak prodloužené články lodyžní zároveň od sebe široce se rozpřahují, nabývá rostlina docela jiného vnějšku, majíc mnohdy větší šířku než výšku (srovn. obr. 513 A a B).

¹) Zdrobnělé slovo předch. rodu kozlík, jako lat. od Valeriana (viz pozn. předch.). V jiných řečech slov. se však tak nenazývá; sloveť na př. pol. roszponka, chorv. matovilac, poljska salata.

²) Lat. olitorius = zelinný, od olus = zelenina.

³) Novolat., nejspíše zdrobn. z řec. φοϋ = kozlík (u Dioscorida),