Na této straně začíná článek o rostlině:
Kozlík bezolistý - Valeriana sambucifolia [= Kozlík výběžkatý bezolistý - Valeriana excelsa subsp. sambucifolia]

rozkvětu (obr. 506 A) jest čnělka krátká, tak že blizna, dosud nedospělá, z koruny nevyčnívá; za to tyčinky se zralými prašníky trčí daleko z koruny a otírají hmyzu, který z trubky korunní vyssává medovinu, pyl na nohy a spodinu těla. Později (obr. 506 B) prodlouží se čnělka a blizna zaujme místo zrovna nad vchodem do trubky korunní, kdežto tyčinky se uhnou stranou mezi korunní cípy. Tímto zařízením zamezuje se opylení autogamii a kromě toho podporuje se opylení geitonogamií, nebol tyčinky, majíce ještě něco pylu, otírají jej o blizny kvítků sousedních a zúrodňují je. - Warnstorf pozoroval též jako vzácnost rostliny, které měly místo květů obojakých samé květy pestíkové, o něco menší, se zakrnělými tyčinkami.

Roste na vlhkých lukách, v křovištích a u potoků.

Oddenek a kořen, jenž odporně (kočičím močem) zapáchá a nasládle hořce chutná, sbírají a prodávají do lékáren. Dlužno však pro lékárny sbírati hlavně jen odrůdu zvanou k. úzkolistým (V. angustifolia Tausch), mající lístky lichozpeřených listů čárkovito-kopinaté až čárkovité, jen slabě zubaté až celokrajné. Tato odrůda totiž, rostouc nejraději na lesnatých stráních, obsahuje v kořenech hojnost léčivé látky, kdežto odrůdy rostoucí ve vlhkých nížinách mají léčivé látky poskrovnu.

Kneipp odporučuje sbírati kořen na jaře, dokud není bylina příliš dospělá, rozřezati jej na malé kousky a dobře usušiti. Thé ze sušeného kořene jest výborným lékem proti nervovým nemocem a záchvatům; třeba však ho požívati v mírných dávkách, poněvadž jinak působí škodlivě na ústroje zažívací.

Zajímavo též, že na kozlíku lék. rády se válejí kočky, jimž vypařování se těkavého oleje jest asi příjemno.

2. K. bezolistý (V. sambucifolia Mikan - obr. 507) podobá se vnějškem jakož i listy vesměs zpeřenými a květy vesměs obojakými celkem k. lékařskému; má však listy složeny většinou jen z 7-11 vejčitých, hrubě zubatých lístků, z nichž konečný bývá větší nežli ostatní, a vyhání z oddenku oblé, jako