officinalis L. — obr. 504) vyhání z krátkého, bezvýběžkatého nebo jen krátce výběžkatého oddenku přímé, rozbrázděné, až přes 1 ½ m vysoké, duté lodyhy, rozvětvující se na vrcholku v bohatou, chocholičnatou latu složenou z vidlanů, jež přecházejí posléze většinou ve vijany. Vstřícné listy jsou lichozpeřené, skládajíce se z 9—21 kopinatých, po kraji hrubě až stříhaně zubatých nebo též čárkovitých, slabě zubatých až celokrajných lístků, z nichž konečný nebývá větší ostatních. Drobné, vonné, načervenalé nebo bílé, obojaké květy (F, F₁), rozvíjející se v měsících letních, jsou sestaveny, jak už svrchu pověděno, v bohatém květenství, pod jehož každým rozvětvením jsou 2 menší listeny. Spodní semeník má na vrcholku sotva znatelnou, dovnitř svinutou obrubu kališní (k), která však na dozrávajícím plodu (f) se rozvinuje a vyrůstá v pérovité chmýří. Jsa tvořen 3 plodolisty (obr. 505), nese na vrcholku dlouhou čnělku rozeklánu ve 3 blizny. Ačkoli jest 3pouzdrý, obsahuje pouze jedno vajíčko, ana dvě pouzdra jsou zcela prázdna. Koruna jest nálevkovitá, souměrně 5cípá a má na spodu dutý hrboulek (h) naplněný medem; v dolní části jest trubka kor. přepažena jemnou stěnou (označenou v diagramu obr. 505 tečkami). Tyčinky jsou pouze 3 (místo 5) a vyčnívají na dlouhých nitkách z koruny, k jejíž trubce spodinami nitek přirůstají. Plod jest nažka (f) věnčená pérovitým, paprskovitě rozloženým chmýřím; obsahujíc jediné semeno, má po zakrnělých, prázdných pouzdrech v hořejší části malinké dutinky (obr. 504 F₁ m).

Opylení protandrických květů obstarává hmyz o delším sosáčku. V prvé době