Na této straně začíná článek o rostlině:
Svízel trojrohý - Galium tricorne [= Svízel trojrohý - Galium tricornutum]
Svízel severní - Galium boreale

a ve lnu, odrůda s plody též menšími, ale hladkými — s. nepravý (G. spurium L.). — Obě tyto odrůdy Wallroth od s. obecného oddělil, pojav je za samostatný druh — sv. rolní (G. agreste).

11. S. trojrohý (G. tricorne With. - obr. 488) vyhání z jednoletého kořene jednoduchou, 1-3 dm dlouhou, poléhavou, 4hrannou, na hranách (N) draslavou lodyhu porostlou hustě 6—8četnými přesleny čárkovitě kopinatých, v předu širších, jednožilných, po kraji a na středním nervu draslavých listů (L). Drobounké, žlutavě bílé kvítky (F) vyrůstají od června do září v chudých, nejčastěji 3květých úžlabních vidlanech, které listů, z jejichž paždí vynikají, nepřerůstají. V každém vidlanu dospívá obyčejně jen prostřední kvítek v plod bradavičnatý, poměrně veliký (zvící hrachu), oba postranní plody zakrní a záhy upadnou. Stopky plodní se ohýbají dolů.

Roste nejraději na vápenitých a hlinitých i také písečných polích v nížině polabské a Žatecko-Teplicku (vzácněji v širším okolí pražském, v poříčí Ploučnice a střední Berounky), na Moravě zvláště v kraji brněnském, znojemském a uherskohradišťském, řidčeji v jiných teplých polohách; ve Slezsku v okolí Oder, Těšína i j.

12. S. severní (G. boreale L. — obr. 489) má zdřevnaťující oddenek, z něhož vyhání tuhé, přímé, až ½ m vysoké, 4hranné, hladké lodyhy se 4četnými přesleny elliptičných až čárkovitě kopinatých, trojžilných listů, zakončené bohatou latou bílých, vesměs obojakých květů. Pod latou bývají