![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 353:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
čárkovito-podlouhlé, po krajích a na středním nervu draslavé, sušením namnoze černající listy na konci více méně zaokrouhleně tupé, bezhroté, většinou jen po 4 v přeslenech, čímž liší se nejen od s. mokřadního, nýbrž i ode všech druhů předch.; ty mají totiž listy hrotité v přeslenech 6- i vícečetných. Bílé kvítky, skládající rozkladitou latu, mají ušty korunní špičaté; dospívají v drobné plody hladké a lysé. Roste na podobných stanovištích a kvete v týchž měsících jako druh předch. Statnější exempláře mívají přesleny 5- i 6četné a mohou býti snadno považovány za s. mokřadní; vždy však mají listy nehrotité a plody lysé. 10. S. obecný neboli přítula1 (C. aparine2 L., Klebekraut - obr. 487) jest oproti všem vytrvalým druhům předch. bylina 1letá. Má chabou, 4hrannou, často popínavou, až 1½ m dlouhou, obyčejně jednoduchou lodyhu, která jest na hranách posázena drobnými, zpět obrácenými ostny a tudíž silně draslavá, tak že na holém těle škrábe. Rostouc v houštinách, zachycuje se těmito ostny sousedních rostlin a dostává se, mezi větvemi jejich se proplétajíc, i při své chabosti ke slunci3. Kopinaté, po krajích a vespod na středním nervu draslavé listy (L) stojí v přeslenech 6-8četných. Bílé, drobounké kvítky (F) vyrůstají v chudých, dlouhostopečných, úžlabních, vidlanovitých vrcholíčcích, které - jsouce delší nežli listy, z jichž paždí vyrůstají - v hořejší části lodyhy splývají v listnatou latu. Koruny jsou v průměru menší nežli zralé plody, čímž liší se přítula s druhem násl. ode všech druhů předch. Draslavé plody (f) velikosti zrna semencového sedí na koncích rozpřažených, i po odkvetení přímých stopek. Dozravše chytají se ohnutými háčky na srst zvířatům i na šat lidem, kteří je pak roznášejí po krajině. Roste hojně v křovištích, plotech, v zahradách a na rumištích. Kvete jako oba druhy předch. v létě. Pozn. Někdy vyskytuje se na polích odrůda, slabší, s listy užšími a plody menšími (velikosti zrna prosného), ale ovšem též štětinatými — s. Vaillantův (G. Vaillantii4 DC., G. infestum W. K.); a jindy opět, zejména v bramborách 1) Také pol. tak slove (przytulia); rus. лепчица, chorv. prilipača. 2) Řec. άπαρίνη (od άπαίρο = zachycuji), vzhledem k draslavé lodyze a plodům. 3) Viz k tomu obraz ve sv. I. v Slovn. terminolog. pod heslem lodyha. 4) Viz pozn. 1) na str. 356. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |