Na této straně začíná článek o rostlině:
Svízel chlumní - Galium silvestre [= Svízel nízký - Galium pumilum]
Svízel krkonošský - Galium sudeticum [= Svízel sudetský - Galium sudeticum]

5. S. chlumní (G. silvestre PoIl. - obr. 483) vyhání z tenkého, lámavého, trsnatého oddenku stejnotvárné lodyhy spodem položené, výše však vystoupavé nebo přímé, 1—3 dm vysoké, čtyřhranné, na hranách hladké. Podlouhle nebo čárkovitě kopinaté, hrotité, jednožilné, dosti tuhé listy (L) mají na rubu vyniklý nerv, jsou světle zelené, sušením nečernající a stojí v přeslenech namnoze po 8 nebo po 6—7. Bíle kvítky, rozvíjející se v měsících letních, mají ploché koruny, jejichž cípy jsou oproti předch. druhům protaženy ve špičku; u předch. druhů jsou totiž ušty korunní tupounké a většinou měkkým hrotem ukončeny. Stojí na delších, vláskovitých stopkách v konečné, bohaté, rozkladité, vrcholíkovité latě a dospívají v plody (f) na povrchu (pod lupou) velice jemně zrnkaté.

Roste hojně na keřnatých, kamenitých stráních, v suchých hájích a na vřesovištích.

Vyskytuje se ve 2 odrůdách:

a) S. lysý (G. glabrum Hoffm., G. laeve Thuill., G. austriacum Autt.) — s lodyhou i listy lysými a lesklými.

b) S. draslavý (G. silv. β hirtum Koch, G. scabrum Jacq) - mající dolejší část lodyhy a dolejší listy draslavě srstnaté.

6. Ve Sněžné rokli a na Kesselberku v Krkonoších a ve Vel. Kotlině v Jeseníku vyskytuje se jako vzácnost s. krkonošský (G. sudeticum Tausch), shodující se v trsnatém oddenku, v jednožilných, hrotitých listech a v špičatých, plochých uštech korunních s druhem předcházejícím. Vytváří husté trsy z vystoupavých, pouze 6—20 cm vysokých, 4hranných, lysých, na hranách hladkých lodyh, které jsou porostlé většinou 6četnými přesleny kopinatých, jemných, temněji zelených, sušením