Na této straně začíná článek o rostlině:
Svízel syřišťový - Galium verum

1. Svízel syřišťový neboli pravý (Galium verum¹ L. - obr. 577) vyhání z pevného, dřevnatého, dlouhočlenného oddenku přímé nebo vystoupavé, 3—8 dm vysoké, tvrdé, přioblé, 4žebré, větevnaté lodyhy s 6-12četnými přesleny čárkovitých, jednožilných, po kraji obyčejně silně ohrnutých, na konci hrotitých, na líci tmavozelených, lesklých, na rubu namnoze šedopýřitých listů, které se posléze více méně ohýbají nazpět.

Jak třeba s morfologického stanoviska na přesleny listů pohlížeti, vysvětleno bylo ve znacích povšechných (str. 345). Se stanoviska biologického dlužno připomenouti, že listy takové povahy, jak nacházíme je u tohoto druhu, hodí se rostlinám milujícím suchá místa zvláště proto dobře, že zamezují přílišné vypařování. Mají totiž malý povrch, průduchy jejich na rubu jsou pozakryty šedopýřitým povlakem a ohrnou-li se ještě k tomu okraje listů vzhůru, jsou i na lícní straně před palčivými paprsky slunečnými poněkud chráněny.

Citronově žluté, namnoze vonné, drobounké kvítky (F, F₁), rozvíjející se v měsících letních, skládají hroznovitou, konečnou, velice bohatou, hustou latu, jejíž pobočné větve jsou vidlany přecházející posléze v šroubele. Mají zakrnělý, sotva znatelný kalich, kolovitou, 4cípou, v poupěti chlopnitě složenou korunu, která jest v průměru širší nežli dozralý plod, 4 tyčinky ke koruně mezi jejími cípy přirostlé a spodní, dvojčlenný semeník o dvou jednosemenných pouzdrech (obr. 478), nesoucí na vrcholku 2 volné čnělky. Plod jest suchá dvojnažka (obr. 477 f), složená ze 2 lysých tvrdek.

Opylení prvoprašných květů obstarává s počátku hmyz, vyssávající z nadplodního terče skrovnou medovinu. V té době jsou tyčinky rozpřaženy mezi kor. cípy, tak že pyl ze zralých prašníků na blizny vysypávati se nemůže; za to vy-

¹) Lat. verus = pravý.