Na této straně začíná článek o rostlině:
Prvosenka nejmenší - Primula minima

skoro zdéli celé trubky kor.). Zralé tobolky (f) jsou obyčejně delší kalicha, takže z něho daleko vyčnívají, kdežto u p. jarní jsou v kalichu skryty.

Co týče se opylení, platí vše, jak pověděno bylo a p. jarní. Zajímavo však, že vedle čmelákův a včel bývá častým navštěvovatelem květů motýl žluťásek řešetlákový (Colias rhamni), jehož zbarvení ku podivu s barvou koruny se shoduje.

Roste na lukách a v lesích hornatějších poloh, milujíc místa vlhká. Kvete o něco dříve nežli p. jarní, což jest jí ku prospěchu, poněvadž si jí hmyz, na jaře beztoho nepříliš hojný, tím spíše povšimne.

Pěstuje se též často v květnicích v pestrých, nejčastěji temně nachových až hnědých barvách, někdy také s dvojnásobnými korunami (obr. 35 F).

Pozn. U Rovenska vyskytuje se odrůda s listy klínovitě v širší řapík súženými, jen oddáleně zoubkovanými a korunami velmi drobnými, kterou Čelakovský nazval p. podivnou (P. mirabilis). Podivná jest též tím, že kvete kromě na jaře opět ještě v srpnu.

V údolí Dyje mezi Hardekem a N. Hrádkem a na lesní louce u Heraltic blíže Třebíče na Moravě byla pozorována p. prostředni (P. media Peterm.), která jsouc míšencem obou předch., znaky jejich v sobě spojuje.

3. Na vysokých Krkonoších roste p. nejmenší (P. minima L. — obr. 36), mající listy hladké (nesvraskalé), klínovité, v předu uťaté a pilovitě zubaté, stvoly jen 1—3 cm vysoké, 1—2 květě, kalich hladký, bezhranný a koruny (rozvíjející se v máji a červnu) bledě nachové, zřídka bílé, o uštech klínovitých,