Na této straně začíná článek o rostlině:
Zvonek klubkatý - Campanula glomerata

súžené, v hořejší části však listy mnohem kratší a širokým spodem lodyhu objímající. Dolejší listy bývají však v době květu obyčejně již uvadlé. Nejen lodyha a obě strany světle zelených listů, ale také tupé ušty kališní a střední žíly uštů kor. jsou na vnější straně porostlé štětinkami. Květy mají poměrně drobné, nálevkovitě zvonkovité koruny barvy nejčastěji světle modré, zřídka bílé a čnělky namnoze z korun vyčnívající.

Poněvadž stojí květy i za deště a v noci přímo, neohýbajíce se (jako na př. květy zvonku rozkladitého), chrání útlých částí vnitřních od zmoknutí tím, že ušty korunní se ohrnují dovnitř, tvoříce nad tyčinkami ochrannou stříšku.

Plodní tobolky jsou přímé a otvírají se postranními děrami na spodu.

Roste nejraději na lesních lukách, v hájích a na keřnatých pahorcích v horách Krušných, vysočině karlovarsko-tepelské, příbramských Brdech, kraji posudetském, vých. Polabí, českomoravské vysočině, v střední a vých. Moravě až do Slezska. Kvete v měsících letních.

Z naříznutého kořene roní se mléko, které tuhne ve hmotu podobnou jantaru. Druhdy užívalo se listů na záněty krku.

9. Z. klubkatý (C. glomerata L. - obr. 420) podobá se jednoduchou lodyhou a strbouly květními druhu předch. Má však tupohrannou lodyhu i listy buď lysé nebo jen mrtnato-pýřité (nikoli štětinaté) a nejdolejší, dlouze