Na této straně začíná článek o rostlině:
Zvonek rozkladitý - Campanula patula

1. Zvonek¹ rozkladitý (Campanula¹ patula L. - obr. 410) jest 2letá bylina s tenkým, vřetenovitým kořenem a přímou, až ½ m vysokou, namnoze krátce srstnatou, dole hranatou a jednoduchou, nahoře rozvětvenou lodyhou. Oddálené, střídavé listy jsou na spodu lodyhy podlouhle vejčité, v řapík znenáhla súžené, nahoře kopinaté až čárkovité, přisedlé, oboje pak po kraji mělce a oddáleně vroubkovaně pilovité. Květenství, rozvíjející se od května až do srpna, jest rozkladitá, 3-15květá lata, jejíž pobočné větve představují vidlany s postranními osami přecházejícími ve vijany; často však bývají pobočné větve laty zdánlivě jednoduché, tak že květenství podobá se hroznu. Tenké stopky květní mají nad prostředkem 2 listénce a jsou s počátku na konci trochu sehnuty, za plodu však se vzpřimují.

Složení květů (F) jest takové: Na horním okraji spodního semeníku (p), jenž tvořen jest třemi plodolisty (obr. 408), spočívá 5 šidlovitých lístků vytrvalého kalicha (k) a modrofialová, zřídka bílá, nálevkovitě zvonkovitá koruna (c), rozeklána v 5 cípů trochu zpět ohrnutých a tím zajímavá, že po odkvetení neopadává, nýbrž uschnouc setrvá i potom ještě na plodu. Tyčinky, počtem 5, upevněny na samém vrcholku semeníkovém, jsou od koruny odděleny, kteroužto vlastností liší se zvonkovité od valné většiny rostlin srostloplátečných; bývajíť u nich zpravidla tyčinky přirostlé ke koruně. Krátké, na spodu rozšířené nitky tvoří nad medovinou, vyměšovanou ze semeníku, ochrannou zeď proti drobnému, nepovolanému hmyzu a nesou dlouhé, přímé, volné (spolu nesrostlé) prašníky (a), jež však ve květech rozvitých jsou obyčejně již vypyleny a svadlé, neboť dospívají velice záhy, dokud jest koruna ještě skoro ne-rozevřena. Jediná, z vrcholku semeníka přímo vyrůstající čnělka (l) jest na konci rozeklána v 3laločnou bliznu (n), která dospívá však teprve tehdy, když prašníky se byly již vypýlily, tak že může býti zúrodněna pouze pylem z květu jiného, mladšího. Jsouť květy tohoto i jiných zvonků dokonale protandrické (obr. 510).

Odkud však bere hmyz — který květy rád navštěvuje, nalézaje v nich jednak medovinu, jednak vítané přístřeší za chladných nocí a deštivých dnů — pyl k zúrodnění blizen potřebný, když v rozvitých květech jsou prašníky již prázdny? Prašníky jsou ovšem prázdny, ale pyl z nich nepřišel na zmar, poněvadž zralé prašníky v nerozvitých květech (obr. 409 A) byly těsně přiloženy ke čnělce a to právě pod bliznou, kde čnělka jest poněkud napuchlá a porostlá jemnými chloupky; na tyto chloupky se pylová zrnka, jsouce na povrchu ježata², za-

1 ) Zdrobn. slovo lat. campana = zvon, vzhledem ke tvaru koruny. Také v jiných řečech tak slove, na př. pol. dzwonek, rus. звонецъ, mrus. дзвонокъ, chorv. zvonce, zvončić, slov. zvončica atd.

2 ) Obrazec jich viz v Slovn. terminolog. pod heslem pyl.