ústí jest súženo pěti řasnatými záhyby a ploše rozložený okraj je rozeklán v 5 šikmo postavených, v poupěti stočených cípů. Tyčinek jest 5 a přirůstají nitkami ke koruně, střídajíce se s jejími cípy (obr. 393); nitky tyčinek (obr. 392 a) jsou kolénkatě prohnuty, tak že introrsní prašníky, obsahující zrnitý pyl a opatřené chlupatými konektivy (p), jsou skloněny zrovna nad bliznu (F). Dva svrchní semeníky (plodolisty) nesou na vrcholku společnou, jednoduchou čnělku, která se nahoře rozšiřuje v terčovitou, na obvodě lepkavou bliznu a nad touto jest chomáč chloupků podobný chlupaté hlavičce. Na spodu obou plodolistů, v úhlech, kde se stýkají, jsou 2 žluté podplodní žlázy, vylučující medovinu (obr, 393).

Tímto podivným zařízením jest postaráno nejen o to, aby se do květu nedostala dešťová voda a drobounký hmyz nepovolaný, nýbrž také o to, aby blizna byla zúrodňována pylem cizím, an pyl vlastního květu jest na ni bez účinku. Ze zralých prašníků vysypává se totiž pyl na chlupatou hlavičku a tam se zadržuje. Noří-li hmyz na dno květu sosák, nabere si naň nejprve něco lepkavé tekutiny z okraje bliznového, tak že se mu pak, když vytahuje sosák zpět, něco pylu s chlupaté hlavičky na něj zachytí. Při návštěvě jiného květu otře pak tento pyl o lepkavý okraj bliznu zúrodní.

Plod (f) jest dvojitý měchýřek, obsahující nahá semena a pukající na vnitřních švech.