![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 247:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
3. Vřetenatka morová (Fusarium pestis Sor.) — vytváří na žloutnoucích listech tmavohnědé skvrny jako plíseň bramborová, ale tyto skvrny nejsou vroubeny bělavým okrajem. Lodyhy zachvácených rostlin ohýbají se později k zemi a počnou od spodu černati. Jelikož také sňury oddenkové nesoucí hlízy touto houbou jsou zachvacovány, zůstávají hlízy nevyvinuty, ač jsou ovšem jinak zdrávy. 4. Přeslenatka běločerná (Verticillium alboatrum Reinke) — cizopasí ještě s jinými plísněmi v pletivu vnati a jest příčinou, že vnať zakrňuje a listy se zkadeřují i usýchají; následek toho pak jest, že i hlízy zakrňují anebo se vůbec ani nevyvinují. 3. Potměchuť (S. dulcamara1 L., Bittersüss - obr. 338) jest oproti všem předch. druhům polokeř s dřevnatícím pněm a bylinnými větvemi, dosahující 3 dm, ale také až 3 m výšky; roste-li totiž ve stinném křoví, snaží se dostati ke slunci a pak se peň jeho značně prodlužuje. Řapíkaté, střídavé listy jsou podlouhle vejčité, jednak nedělené, jednak (zvláště v hořejší části lodyhy) odstálými oušky střelovité. Květy skládají stopkatá, protilistá květenství vrcholíko-vijanovitá; jsouce téhož složení jako kv. lilku, mají nejčastěji fialovou (zřídka bílou) korunu, od níž žlutý kužel prašníku tím více se odráží a hmyzu činí nápadnějším. Aby pak byl hmyz, zvláště rozličné mouchy, tím spíše ku květům přilákán, leskne se spodina květu okolo prašníků jako by natřena byla nějakou tekutinou a na každém cípu korunním jest dole po 2 zelených, bíle vroubených hrboulcích, které se zdají býti medníky. Bobule (f) mají tvar ellipsoidický a zráním zčervenají, čímž jsou zdaleka nápadny některým ptákům, kteří prý jich, ač jsou jinak jedovaté, mohou bez nebezpečenství požívati a nestrávená semena trusem svým po krajině rozšiřovati. Roste nejraději v pobřežních křovinách, jež chabým pníčkem často popíná. Kvete od června do srpna. Obsahuje, zvláště v mladých letorostech, vedle solaninu hořkou látku dulcamarin, dodávající rostlině chuti nejprve hořké, ale pak zasládlé. Dulcamarin jest léčivý; odporučujíť odvar ze sušených lodyh a listů zvláště v chorobách plicních a proti kožním vyrážkám. Prostonárodně slove potměchuť též: sladká hořká, psinky vodní, psinky červené, červené psí víno, myší dřevo, sladká vrbka. 1) Slož. z lat. dulcis = sladký + amarus = hořký, vzhledem k chuti mladých letorostů. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |