Na této straně začíná článek o rostlině:
Kokotice větší - Cuscuta major [= Kokotice evropská - Cuscuta europaea]

tice mohou klíčiti i tehdy, prošla-li zažívacím ústrojím některých živočichů a že podržují klíčivost i po několik let.¹

Kokotice menší vyskytuje se po vší naší vlasti dosti hojně, cizopasíc nejraději na mateřídoušce, rozličných rostlinách motýlokvětých (jeteli, vojtěšce, ligrusu, vikvi, hrachu, kručinkách), vřesu a j. Nejvíce škod nadělá u nás na jeteli, vytvářejíc na polích jetelových tak zv. »povázková hnízda." Poněvadž se snadno rozmnožuje, jest úředně nakázáno, kdekoli se objeví, ji ničiti.

2. K. větší (C. major DC., C. europaea a L., C. vulgaris Pers. - obr. 321) podobá se větvitou lodyhou, klubkovitými květenstvími a krátkými kalichy k. menší. Má však lodyhu silnější, šupinky (š) v koruně menší, někdy přemalinké, k sobě neskloněné, tyčinky z koruny nečnějící (F) a čnělky kratší než semeník (kdežto u k. menší jsou čnělky delší semeníku). Často vyskytují se u ní též květy 4četné.

Cizopasí nejraději na kopřivách, chmelu,

¹) Obšírnější vysvětlení toho viz ve spise Lud. Kocha: Die Klee und Flachsseide (Heidelberg 1880) a v pojednání Fr. Polívky: »Cizopasné rostliny jevnosnubné«, uveřejněném ve škol. programech с. k. česk. gymnasia olomúckého z roků 1890 а 1891.