Na této straně začíná článek o rostlině:
Ruměnice (rod) - Onosma
Ruměnice hadincovitá - Onosma echioides
Ruměnice písečná - Onosma arenarium [= Ruměnice písečná - Onosma arenaria]

u Bošovic a Krumvíře blíže Klobouk, u Nikolčic, Čejče, pak v okolí Milfrounu a Suchohrdlí ve Znojemsku atd.), kde roste na lesnatých pahorcích a lukách, dostupuje tu západní hranice svého rozšíření. Kvete hlavně v červnu.

Rod 10. Ruměnice¹ (Onosma², Lotwurz) má tvrdky podobné jako pomněnka (strana 209), trubkovitě zvonkovitou korunu v ústí otevřenou (bez hrboulků) a prašníky šípovité, dolejškem spolu souvisící. Roste pouze na Moravě a to ve dvou druzích:

1. Ruměnice hadincovitá (Onosma echioides³ L. — obr. 298) jest bylina 2letá, s válcovitě vřetenovitým kořenem, mající drsně srstnatou lodyhu a takové též střídavé, přisedlé, kopinaté, dosti husté listy, které přecházejí v horní části lodyhy a větví v listeny. Z paždí těchto vyrůstají v květnu a červnu jednotlivě na kratičkých stopkách ve vijan sestavené, úhledné květy s 5klaným kalichem a trubkovitě zvonkovitou, s počátku bělavou, pak žlutavou korunou (c). Koruna připomíná tvarem k. kostivalu, nemá však uvnitř výrostků, jež by nad tyčinkami činily stříšku. Tyčinky (a) mají střelovité, dolejškem spolu souvisící prašníky dvakrát delší nitek. Trojhranné, k dolejšku nesúžené, zobanitě zakončené, nezřetelně bradavkaté tvrdky (z) jsou téže povahy jako u pomněnky (str. 209).

Opylení obstarávají hlavně lyšajové, kteří jediní mohou dlouhým sosákem úzkou kor. trubkou dostati se k medovině. Ku konci doby květní, když koruna opadávajíc přes bliznu jako manšeta se převléká, může nastati též zúrodnění autogamií podobně jako u pilátu (str. 204).

Roste na suchých stráních a písčinách u Velehradu, mezi Čejčí a Hodonínem a u Kyjova. Kořen její obsahuje červené barvivo.

2. R. písečná (O. arenarium W. K.) podobá se velice druhu předch., od něhož hlavně tím s jistotou se poznává, že prašníky jsou pokraji (lupou pozorovány) pilkovité (obr. 298 N), kdežto u r. hadincovité maji okraj hladký. Kromě

¹) Dle pol. rumianica, vzhledem k červenému barvivu kořene.

²) Slož. z řec. ovoς = osel + οσμή = vůně, zápach, poněvadž prý oslům jest tato bylina velice oblíbenou potravou.

³) Slož. z řec. εχιυν = hadinec + είδης = podobný.