Na této straně začíná článek o rostlině:
Plicník měkký - Pulmonaria mollis
Pipla osmahlá - Nonnea pulla [= Pipla osmahlá - Nonea pulla]

štětinkovité chloupky řídce roztroušeny, ale mezi nimi ještě chloupky jednobuněčné, velice kratinké, pouhým okem sotva viditelné, od nichž povrch listů je mrtnatý. Dle Hildebranda nejsou květy u tohoto druhu dvojtvárné.

Roste porůznu ve světlých lesích a na lesních lukách zejména v nížinách polabských, Teplicko-Žatecku a příbramských Brdech, jakož i po Moravě a Slezsku; v Českomoravské vysočině, jak se zdá, neroste. — Kvete v týž čas jako předcházející.

Pozn. U Čelakovic ve středním Polabí, na Hradištku u Litoměřic a v lese Háji u Bzence ve vých. Moravě byl pozorován míšenec obou druhů předch., pl. míšený (P. notha¹ Kern.), který znaky rodičů v sobě spojuje.

3. P. měkký (P. mollis Wolff, P. mollíssima Kerner - obr. 283) jest mnohem statnější nežli druhy předch. a na lodyze i listech odstálé měkkce huňatý, v hořejší části lodyhy od žláznatých chlupů až lepkavý. Přízemní listy jsou vejčitě kopinaté a znenáhla v křídlatý řapík súženy, tvoříce přechod od listů pl. lékařského k listům p. úzkolistého; listy lodyžní jsou poloobjímavým spodem přisedlé. Lodyha, až 4 dm vysoká, rozvětvuje se nahoře obyčejně v několik větví přecházejících ve vijany. Poměrně malé koruny jsou s počátku modrofialové, později modré.

Roste porůznu ve střední a jižní Moravě, zvláště na Znojemsku. V Čechách vyskytuje se pouze v údolí táhnoucím se od Vltavy za Trnovou ku Mníšku blíže Davle (jižně od Prahy), kde jej poprvé zjistil dr. Velenovský r. 1883. -Kvete jako oba předch. v dubnu a máji.

Pozn. Ve květnicích pěstuje se vedle jiných druhů často jihoevropský pl. strakatý (P. saccharata Mill.), jehož kopinaté, znenáhla v křídlatý řapík súžené listy jsou posety velikými, dohromady splývavými, bílými skvrnami. Květy mají zvonkovitý, nenadmutý kalich a nachově fialovou nebo bělavou korunu. Kvete od března do května. Zřídka též ze zahrad zplaňuje.

Rod 6. Pipla osmahlá (Nonnea²pulla³ DC., die Nonnee, schwarze Ochsenzunge — obr. 284) jest na větevnaté lodyze i kopinatých listech přitiskle srstnatá a od toho šedozelená. Spodní listy jsou podlouhlé, ke spodu súžené, lodyžní jsou ke spodu širší a objímají do polou lodyhu. Květy, rozvíjející se od května do srpna, tvoří listenaté vijany; mají krátce 5zubý, po odkvetení silně nadmutý kalich (k), tmavě nachovou (skoro černou), zřídka růžovou, žlutavou nebo bílou, snadno opadavou, trubkovitou korunu (с) se zvonkovitým, 5klaným okrajem a 5 malými hrboulky v ústí, které stojí nad tyčinkami, ale vchod do koruny docela neuzaví-

1 ) Řec. νόϑος = lichý, nepravý.

2 ) Pojmenována tak ku poctě botanika Nonne-a, který vydal r. 1764. Květenu Erfurtu.

3 ) Lat. pullus = hnědý, osmahlý,