katými, vejčitými až kopinatými, ostře pilovitými, na líci zelenými, na rubu bělošedě plsťnatými listy. Květy (F) vyrůstají z paždí čárkovitých listenů v hustých, zblížených lichopřeslenech skládadajících na konci lodyhy a větví klasovitá květenství, jež bývají v mládí více méně převislá. Mají chlupatý, zvonkovitý, 5zubý kalich a nálevkovitou, skoro pravidelně 4klanou korunu barvy bledě lilákové až červené. Slabě dvojmocné (skoro stejně dlouhé) tyčinky vyčnívají daleko z koruny a nahoře se rozestupují; pytlíčky prašníkové leží vedle sebe a každý se otvírá zvláštní skulinou (a). Po odkvetení sklánějí se zuby kališní dohromady, činíce ochranou stříšku nad dozrávajícími, jemně bradavkatými tvrdkami.

Vedle obojakých, prvoprašných květů (F, c₁) vyskytují se též hojně květy pestíkové (F₁, c), o málo menší, které v první době rozkvětu mají převahu; zřídka vyskytují se pestíkové květy na zvláštních jedincích.

Roste v několika odrůdách na březích řek a rybníků, v příkopech, ve vlhkých křovinách a u lesních potoků. Kvete jako všecky druhy mát až v měsících letních.

Listy i květy silně páchnou a užívalo se jich dříve v lékařství.

Pozn. Místy, na př. mezi Veselím a Třeboní a podle potoka u Černošic na dolní Berounce blíže Zbraslavi pozorován byl (r. 1881. od dra. Ed. Grégra) míšenec máty lesní a m. vodní (M. silvestris-aquatica), který někteří považují za samostatný druh, zovouce jej m. pýřitou (M. pubescens W.) nebo m. šantovitou (M. nepetoides Sej.)

V údolí potoka Hradnice u Znojma vyskytuje se hojně míšenec m. lesní