Na této straně začíná článek o rostlině:
Dobromysl obecná - Origanum vulgare
Marjánka - Origanum majorana [= Majoránka zahradní - Majorana hortensis]

Rod 19. Dobromysl¹ obecná (Origanum² vulgare L., brauner Dosten, Wohlgemuth - obr. 229) vyhání z tenkého, rozvětveného oddenku přímé, slabě hranaté, as ½ m vysoké, často načervenalé lodyhy, které se nahoře chocholičnato-latnatě rozvětvují. Listy jsou krátce řapíkaté, vejčité a skoro celokrajné. Drobné kvítky (F, F₁) vyrůstají jednotlivě z paždí vejčitých, lysých, často nachově zbarvených listenů, které jsou střechovitě sestaveny v malé, husté klásky zakončující větvičky bohaté laty. Mají trubkovitý, stejně pětizubý kalich a krátce dvoupyskou, kalně nachovou (zřídka bílou) korunu s dvojmocnými, vyniklými, nahoře rozbíhavými tyčinkami, jejichž pytlíčky prašníkové (a) jsou šikmo přirostlé na trojhranném spojidle jako u obou rodů předch.

Kromě rostlin s květy obojakými vyskytují se též rostliny s květy pouze pestíkovými, mnohem menšími (F), které se rozvíjejí o celý týden dříve. -Opylení jest téhož způsobu jako u mateřídoušky (str. 165).

Když koruna odpadne, uzavírá se kalich hustými chloupky, které jsou ochranou dozrávajícím tvrdkám.

Roste po krajích lesův i rolí a na keřnatých stráních. Kvete hlavně v červenci a srpnu.

Příjemně vonných květů užívá se v lékařství a přidávají je prý místo chmele do piva.

Marjánka³ neboli majorán, voněkras (O. majorana³ L., Majoran — obr. 230) jest jednoletá i vytrvalá bylina s šedopýřitou, zřídka lysou lodyhou a elliptičnými nebo vejčitými, šedoplstnatými listy. Bílé nebo bledočervenavé kvítky (F) sedí v paždích okrouhlých, v kulaté klásky hustě nahloučených, šedoplsťnatých, po kraji huňatých listenů; spočívajíce po 2—4 na koncích postranních větévek klásky skládají protaženou latu. Celá rostlina, zvláště však květy příjemně voní. Kvete v červenci a srpnu.

Pěstuje se v zahrádkách pro potřeby kuchyňské — nejvíce se jí spotřebuje do jaternic — ale též k účelům lékařským. Planě roste v severní Africe a v jižní Evropě.

1 ) Vyskytuje se i v jiných řečech slovanských, na př. chorv. dobra misel, pol. dobromyšla, znamenajíc různé rostliny léčivé; srovn. též něm. Wohlgemuth. Rusky slove душица,

2 ) Jest ozdobou horských strání; složeno s řeckého όρος = hora + γάνος = ozdoba.

3 ) Dle vlask. maggiorana; někteří odvozují od hebrejského mar = hořký + origanum = dobromysl, jiní od arabského marjamie nebo maryamych, jména této byliny.