Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 169:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
1. Pamětník (Calamintha acinos1 Clairv., Thymus acinos1 L., Steinquendel - obr. 227) jest jednoletá nebo vytrvalá bylina s vystoupavou, přímo větvitou, pýřitou až srstnatou, nejvýš 15-30 cm vysokou lodyhou a vejčitými, v předu mělce pilovitými, krátce řapíkatými, srstnatými listy. Drobné, mnohomanželně dvoudomé kvítky (F), vyrůstající ve vidlanovitých, přisedlých svazečkách z paždí hořejších listů, mají válcovitý, dole břichatý, štětinatý, 2pyský kalich (k) o hořejším pysku 3zubém, dolejším 2zubém, uzavřený později uvnitř věncem chlupů, a nachovou, zřídka bílou, tlamatou korunu. Tyčinky se nahoře k sobě obloukovitě sklánějí; dvě dolejší (vnější) jsou mnohem delší druhých dvou (c). Pytlíčky prašníkové jsou na trojhranné spojidlo přirostlé šikmo jako u rodu předcház. (a). Zralé tvrdky nevypadávají z kalichů, nýbrž kalichy oddělují se od svých stopek a slouží pak tvrdkám za létací přístroj. Roste na výslunných stráních, mezích a úhorech. Kvete od června až do září. Dříve se ho užívalo v lékařství. 2. Klinopád3 neboli stoříšek2(C. clinopodium3 Spenn., Clinopodium3 vulgare L., Wierbeldosten, Bettfuss - obr. 228) jest druh vytrvalý a statnější nežli předch., s lodyhou vystoupavou nebo přímou, 2 až 6 dm vysokou, huňatou. Také vejčité nebo vejčitě podlouhlé, drobně zubaté, na rubu bledší listy jsou huňaté. Nachové, zřídka bílé květy, rozvíjející se hlavně až v měsících letních, jsou podepřeny dlouhými, štětinovitými listeny a směstány do hustých lichopřeslenů, které na vrcholku lodyhy a větví jsou zblíženy v kulovaté strbouly. Trubkovité, prohnuté, žebernaté kalichy jsou huňaté, ale uvnitř nejsou později uzavřeny věncem chlupů. Roste na stráních a ve světlých lesních houštinách. Listů užívalo se dříve v lékařství („nátchové koření"). 1) Řekové zvali tyto byliny ακινος. 2) Srovn. pol. storzyszek. 3) Slož. z řec. κλίνη = postel + πόδιον = nožka, poněvadž prý lodyha této byliny s listy a lichopřesleny podobá se poněkud posteli nohami vzhůru obrácené, čímž upozorňuje se na velikou léčivost! České klinopád vzniklo z lat. clinopodium. Srovn. též něm. Bettfuss. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |