Na této straně začíná článek o rostlině:
Krtičník čtyřkřídlý - Scrofularia alata [= Krtičník křídlatý - Scrophularia umbrosa]

Opylení protogynických květů obstarávají hlavně některé vosy, jsouce ku květům lákány nejspíše nepříjemnou vůní (po hnijícím ovoci) a zvláštním zbarvením: připomínajíť žluté prašníky a hnědý horní pysk korunní nápadně zbarvení mnohých vos. Když květ rozvil, stojí blizna (n v obr. 132 A, B) naproti vchodu k medové šťávě, tak že hmyz na květ usednuvší musí se jí spodinou svého těla dotknouti. Po dvou dnech svadnuvši blizna skloní se dolů (С) a místo její zaujmou prašníky, které byly dosud na ohnutých nitkách v koruně uzavřeny (B). Jsouce právě zralé, prašníky počnou vysypávati zvolna pyl a činí tak po celé dva dny. Tímto zařízením může tudíž hmyz v prvé době květní přenášeti pyl pouze ze starších květů na blizny květů mladších.

Pyl páté tyčinky, kdyby byla vyvinuta, vysypával by se hmyzu na hřbet, jímž však hmyz blizny nikdy se nedotýká; proto prý jakožto bezúčelná pátá tyčinka zakrněla a zbyl po ní jen lupenitý výrostek (m).

Nebyla-li blizna zúrodněna pylem cizím, zůstává tak dlouho čerstvou, až dozrají prašníky, načež zúrodňuje se jejich pylem autogamicky.

Roste hojně po krajích vod a v křovištích. Poněvadž nepříjemně zapáchá, bývá býložravými živočichy ušetřován. Dříve užívalo se ztloustlého oddenku i listů proti "krticím" a na rozličné vředy; připomínáť oddenek tvarem svým boule působené skrofulosou.

2 K. čtyřkřídlý (S. alata¹ Gil. — obr. 134) podobá se velice druhu předch.; má však oddenek neztloustlý a hrany lodyhy i řapíky listové široce křídlaté. Mimo to mají ušty kališní široký blanitý okraj.

Roste v příkopech, po krajích potoků i řek a v lesních bařinách v širším okolí pražském, v nížinách polabských, v Jičínsko-Boleslavsku, v poříčí Ploučnice a v hornatině křivoklátsko-berounské, na Moravě hlavně v části jižní, střední a východní, ve Slezsku u Těšína, Bílska a Krňova. V době květu shoduje se s předch.

Rozeznávají se ho 2 odrůdy, jež někteří považují za samostatné druhy:

a) K. Ehrhartův² (S. Ehrharti Stev., S. aquatica Wimm.) — má křídla lodyhy užší než její plochy, listy vesměs ostře pilovité a dosti špičaté, a špinavě zelené koruny na hřbetě hnědé.

b) K. Neesův³ (S. Neesii Wirtg.) —- má křídla na lodyze často širší nežli

1 ) Lat. alatus = křídlatý.

2 ) Ku poctě Bedř. Ehrharta, žáka Linnéova, pozdějšího správce král. zahrad v Hanoveru; † 1795.

3 ) Ku poctě jednoho z bratří Nees-ů z Essenbecků, slavných botaniků německých v první polovici 19. století.