dlouze řapíkaté, srdčitě okrouhlé a při tom buď nedělené, jen vroubkované, až hrubě zubaté anebo více méně hluboce rozeklané ve 3—5 úkrojků; listy lodyžní jsou přisedlé a rozdělené až po pochvu v čárkovité úkrojky, tak že se každý takový list podobá přeslenu. Zlatožluté květy spočívají na oblých (nerýhováných) stopkách a mají lysé lůžko. Šupinky nad medovými jamkami (na spodu kor. plátků) jsou obyčejně jen málo vyvinuty a snadno se přehlédnou. Často (zejména na suchých, výslunných stanoviskách) bývají plátky kor. buď všecky nebo alespoň některé vyvinuty jen z části anebo docela zakrňují (obr. 7). Nažky, tvořící kulatý strboul, jsou chlupaté, a mají zahnutý zobánek. Roste hojně v lesích i na lukách. Jest s následujícím druhem (p. plazivým) z našich pryskyřníků nejméně jedovatý, tak že se jím může krmiti dobytek.

V některých krajinách na př. v okolí Děčína, Jičína, Jaroměře, C. Třebové, Něm. Brodu, Humpolce, Pardubic, jakož i ve vých. části Moravy a v Slezsku vyskytuje se statná odrůda, od