Na této straně začíná článek o rostlině:
Růžkatec červený - Glaucium phoeniceum [= Rohatec červený - Glaucium phoeniceum]

- 68

dozravši dvěma postranními chlopněmi zdola nahoru. Lesklá, černohnědá semena, upevněná na postranních semenicích, jsou opatřena dužnatým, bílým přívěskem (obr. 109 s), na kterém si prý pochutnávají rádi mravenci a při té příležitosti zavlékají semena hlouběji do země a dále od rostliny.

Roste všude na rumištích a v houštinách. Květy jeho před deštěm a na večer ohýbají se dolů, aby netrpěly vodou dešťovou, rosou a přílišným vyzařováním tepla do okolního vzduchu. — Za deštivého počasí zůstávají zavřeny a blizny jejich zúrodňují se pylem vlastním. Za počasí příznivého zúrodňují se však blizny, v rozevřených květech obyčejně pylem cizím, poněvadž stojí výše než rozpřažené tyčinky; ale i v těchto případech přikládají se později vnitřní prašníky na bliznu a mohou ji zúrodniti.

Celá rostlina nepříjemně páchne jsouc proniknuta žlutým, jedovatým mlékem, které ji chrání před útoky mnohých býložravých zvířat; místy užívají tohoto mléka jako barviva a vypalují jím bradavice. Lid zove vlaštovičník též krvavník, krvavníček, celidon, (na Valašsku celigona) nebeský dar.

Rod 3. Růžkatec¹ (Glaucium²) má tobolky šešulovité tvořené dvěma plodolisty jako vlaštovičník, ale dvoupouzdré. U nás vyskytuje se ve 2 druzích.

1. Růžkatec¹ červený (Glaucium² phoeniceum⁸ Crantz, G. corniculatum⁴ Curtis, Hornmohn — obr. 111) jest bylina jednoletá, až ½ vysoká a všecka srstnatá. Listy jsou sivě ojíněné, zpeřeně hluboce rozeklány v úzké, hrubě zubaté úkrojky, spodní řapíkaté, hořejší přisedlé. Úhledné květy, podobné malým květům

¹) »Jméno národní má, protože šešulky dlouhé asi rohu se podobají.« (Presl: Rostl.)

²) Z řec. γλαυκός = sivý, vzhledem k ojíněným listům.

³) Lat. phoeniceus = šarlatově červený.

⁴) Z lat. corniculum = růžek, vzhledem k plodům.