Na této straně začíná článek o rostlině:
Matizna luční - Ostericum pratense [= Matizna bahenní - Angelica palustris]
Šabřina horská - Conioselinum tataricum [= Šabřina tatarská - Conioselinum tataricum]

- 671 -

Rod 44. Matizna¹ luční (Ostericum¹ pratense Hoffm., O. palustre Bess., Mutterkraut — obr. 1023) podobá se velice anjelice menší (Angelica silvestris L., str. 643), s níž bývá zaměňována. Má lodyhu až 1 m vysokou, hluboce rozbrázděnou, listy většinou s nadmutou pochvou, 2-3krát zpeřené, složené z lístků šikmo srdčitovejčitých, hrubě pilovitých. Nejhořejší listy maji dlouhé pochvy, ale krátké, často zcela malé čepele. Mnohopaprsečné okolíky nemají obalu; obalíčky (o) však jsou tvořeny listeny čárkovitými. Kvítky, rozvíjející se v srpnu, mají bílé kor. plátky srdčité, s vehnutým lalůčkem. Vejčité, se hřbetu smačknuté plody (f) jsou na vrcholku ozdobeny 5zubým kališním krajem a mají kýlovitá, dutá žebra, z nichž krajní jsou široce křídlatá (f₁, f₂) Nažky spolu souvisí širokou plochou.

Jest bylina vytrvalá, známá v Čechách pouze z vlhkých luk v údolí labském u Všetat při dráze k Mělníku, kde ji poprvé r. 1886 pozoroval dr. J. Velenovský. — Hojněji, ač také velmi roztroušeně, vyskytuje se v Německu.

Rod 45. Šabřina² horská (Conioselinum³ tataricum4 Fischer, C. Fischeri⁵ W. & Gr., Schierlingssilge, Maludenwurz — obr. 1024) podobá se vzrůstem velice bolehlavu. Jest 2letá nebo vytrvalá, až 1 m vysoká, lysá bylina s lo-

¹) Vzniklo zkomolením z hystericum, řec. ύστερικός, od υστέρα = děloha, matka, poněvadž se jí užívalo druhdy v ženských nemocech. Srovn. čes. matizna a něm. Mutterkraut.

²) Dle Jungmanna »šabrec jest rostlina okoličnatá.« Vzato z ruštiny.

³) Slož. z conium = bolehlav + selinum = olešník, viz tam.

⁴) Lat. tataricus = tatarský, v Tatarsku rostoucí. —

⁵) Ku poctě J. B. Fischera, tělesného lékaře carevny Anny a přírodov. spisovatele. † 1772. v Hinterbergách u Rigy.