Na této straně začíná článek o rostlině:
Štěničník paprskující - Bifora radians
Tromín objímavý - Smyrnium perfoliatum [= Tromín prorostlý - Smyrnium perfoliatum]

- 670 -

a většinou ze 3 lístků tvořené. Korunní plátky jsou bílé nebo načervenalé, u vnitřních květů (F₁) téměř stejné, u obvodových však na vnějšku mnohem větší nežli dovnitř (F). Opylení děje se jednak pylem cizím, jednak pylem květů sousedních asi tak, jak vyloženo bylo u kerblíku lesního (str. 663). Plod (f) jest kulovatý a má na vrcholku znatelný kalich; na každé polovině jeho jsou kromě pěti, hadovitě zprohýbaných žeber hlavních mezi těmito ještě 4 silněji vyniklá, kylnatá žebra vedlejší. Bílek semenný jest na vnitřní straně lžicovitě vydutý, čímž liší se koryandr s následujícím štěničníkem ode všech ostatních rostlin okoličnatých.

Pocházeje z jižní Evropy, pěstuje se u nás pro semena a zřídka zplaňuje. Kvete v červnu a červenci.

Celá rostlina, zvláště kořen nepříjemně zapáchá štěnicemi; květy však dosti libě voní. Semen užívá se jako koření a také se z nich tlačí vonný olej, užívá se jich jako léku v nemocech žaludečních a cukráři je obalují vrstvou cukru na „cicvárová seménka".

Ze vzácných rodů okoličnatých naši květeny zasluhují zmínky kromě některých už uvedených ještě tyto:

Rod 42. Štěničník paprskující (Bifora¹ radians Μ. B., Doppelkugel — obr. 1021) jest jednoletá, jen asi 2—3 dm vysoká bylina, s lodyhou hranatě rozbrázděnou a s listy 2—3kráte zpeřenými, složenými z úkrojků čárkovitých až nitkovitých, tak že připomínají listy kopru. Okolíky, skládající se pouze z 2—6 okolíčků, jsou bez obalu; obalíčky pak jsou tvořeny pouze 2—3 šidlovitými listeny. Bílé kvítky (F), objevující se od června do srpna, maji na obvodě plátky korunní mnohem větší nežli uvnitř. Plody (f) jsou asi 2krát tak široké jak dlouhé, u stopky i na vrcholku vtlačené, čímž od plodů všech ostatních okoličnatých snadno se rozeznají. Bílek semenný jest na vnitřní straně Ižicovitě vydutý jako u koryandru.

Byl pozorován na rolích pod Voškovrchem u Poděbrad, u Lhoty Jestřebí blíže Vel. Oseku a zvláště u Sejčína v Mladoboleslavsku. Na všecka ta místa byl nejspíše zavlečen cizími semeny z jižní Evropy, kde roste planě. Ve květenách Moravy a Slezska se dosud neuvádí.

Rod 43. Tromín objímavý (Smyrnium² perfoliatum L., Myrrhenkraut, Durchwachsdolde — obr. 1022) má bambulinatý, 2letý, zřídka vytrvalý kořen a křídlatě hranatou lodyhu. Listy spodní jsou 2—3kráte trojené, hořejší však jsou nedělené, přisedlé, spodinou svojí lodyhu objímající, tvaru srdčitě vejčitého a po kraji vroubkované. Obal i obalíčky 5—6paprsečným okolíkům chybějí; květy (F) jsou žluté a nezobanité plody (f) okrouhlé, širší než delší, mající na každé nažce 5 podélných žeber. Bílek semenný jest na vnitřní straně žlabovitě vydutý (f₁).

Byl pozorován teprv v novější době zplanělý na Závisti a v Kundratickém lese u Prahy; náleží květeně jihoevropské. Kvete již v máji.

¹) Od lat. biforis = dvoukřídlý, vzhledem k plodům.

²) Pod jménem ομνρνιον byla známa tato rostlina již starým Řekům.