Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 655:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 655 - dyze i listech lysá, má okolíky složeny pouze z 5—9 okolíčků, kopinaté listeny obalu a obalíčků celokrajné a obvodové plátky korunní hluboce dvojklané, náramně veliké. Květy obvodové jsou obojaké, plodné, kdežto ostatní (vnitřní) květy (F) jsou většinou prašníkové, jalové. Nažky jsou ježaté jako u mrkve, ale žebra vedlejší nemají pouze jednu řadu, nýbrž 2—3 řady šidlovitých, hákovitých ostnů. Pro tyto rozdíly považuji někteří tuto mrkev za samostatný rod — Orlaya1 grandiflora Hoffm., Platyspermum2 grandiflorum M. et K. Roste na kamenitých a keřnatých stráních, po krajích roli i lesů, jakož i mezi obilím, v okolí Mikulova, nejhojněji u pavlovské zříceniny v jižní Moravě. V Čechách ji nalezl před léty Opiz na Hrádku u Čáslavi. Rod 30. Bolehlav3 blamatý (Conium4 maculatum L., Schierling - obr. 1001) jest dvouletá bylina až 2 m vysoká, s lodyhou mělce rýhovanou, lysou, sivě ojíněnou a na spodu nachově skvrnitou. Listy, 2—3krát zpeřené, skládají se z lístečků podlouhlých, většinou peřenoklaných a mají duté řapíky. Obal i obalíčky jsou tvořeny 3—6 sehnutými listeny. Bílé květy (F, F1) rozvíjející se od června do srpna, jsou vesměs obojaké. 1) Ku poctě Jana Orlay-a, býv. lékaře a tajemníka medicínské fakulty v Moskvě. 2) Slož. z řec. πλατύς = široký, ploský + σπερμα = semeno. 3) Zajímavé, že i v rušt. (болиголовъ) a chorv. (glavobolja) se tak nazývá, kdežto Poláci zovou jej świnia wesz nebo szczwól. 4) Tímto jménem (řec. κώνειον) nazývali staří náš rozpuk (Cicuta virosa), obsahuje kmen κονή = smrt, vzhledem k své jedovatosti. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |