Na této straně začíná článek o rostlině:
Bolehlav blamatý - Conium maculatum [= Bolehlav plamatý - Conium maculatum]

- 655 -

dyze i listech lysá, má okolíky složeny pouze z 5—9 okolíčků, kopinaté listeny obalu a obalíčků celokrajné a obvodové plátky korunní hluboce dvojklané, náramně veliké. Květy obvodové jsou obojaké, plodné, kdežto ostatní (vnitřní) květy (F) jsou většinou prašníkové, jalové. Nažky jsou ježaté jako u mrkve, ale žebra vedlejší nemají pouze jednu řadu, nýbrž 2—3 řady šidlovitých, hákovitých ostnů. Pro tyto rozdíly považuji někteří tuto mrkev za samostatný rod — Orlaya¹ grandiflora Hoffm., Platyspermum² grandiflorum M. et K.

Roste na kamenitých a keřnatých stráních, po krajích roli i lesů, jakož i mezi obilím, v okolí Mikulova, nejhojněji u pavlovské zříceniny v jižní Moravě. V Čechách ji nalezl před léty Opiz na Hrádku u Čáslavi.

Rod 30. Bolehlav³ blamatý (Conium⁴ maculatum L., Schierling - obr. 1001) jest dvouletá bylina až 2 m vysoká, s lodyhou mělce rýhovanou, lysou, sivě ojíněnou a na spodu nachově skvrnitou. Listy, 2—3krát zpeřené, skládají se z lístečků podlouhlých, většinou peřenoklaných a mají duté řapíky. Obal i obalíčky jsou tvořeny 3—6 sehnutými listeny. Bílé květy (F, F₁) rozvíjející se od června do srpna, jsou vesměs obojaké.

¹) Ku poctě Jana Orlay-a, býv. lékaře a tajemníka medicínské fakulty v Moskvě.

²) Slož. z řec. πλατύς = široký, ploský + σπερμα = semeno.

³) Zajímavé, že i v rušt. (болиголовъ) a chorv. (glavobolja) se tak nazývá, kdežto Poláci zovou jej świnia wesz nebo szczwól.

⁴) Tímto jménem (řec. κώνειον) nazývali staří náš rozpuk (Cicuta virosa), obsahuje kmen κονή = smrt, vzhledem k své jedovatosti.