Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 650:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 650 - Roste na suchých trávnících, mezích a u cest v teplejších nížinách a pahorkatinách; v horách neroste. Kvete jako valná většina okoličnatých v čci a srpnu. Jedlého kořene užívalo se dříve v lékařství (v nemocech ledvin). Na Moravě ji zovou též mužská láska. 2. V nejjižnější Moravě na suchých, písčitých lukách a mezích (na příkl. kolem Podivína, Lednice, Břeclavi, v lese hodonínském a j.) vyskytuje se m. namodralá (E. planum1 L. — obr. 992), která jest na lodyze a na větvích, zvláště v hořejší části, modravě naběhlá2, čímž stává se hmyzu již z daleka nápadnou. Spodní, dlouze řapíkaté listy jsou srdčitě vejčité, nedělené, vroubkovaně pilovité, hořejší přisedlé, 3—5dílné a bodlinaté pilovité. Listeny obalné jsou jen zdéli nebo kratší vejčitých strboulů. Modré kvítky rozvíjejí se jako u předch. až v čci a srpnu. Jest jako předch. rostlina vytrvalá. V Čechách tento druh jakožto planě rostoucí dosud nebyl pozorován. Pouze v parku Milešovském nalezl dr. Čelakovský jeden exemplář zplanělý. Rod 27. Pupečník obecný (Hydrocotyle3 vulgaris L., Wassernabel - obr. 993) jest útlá, vytrvalá bylinka s lodyhou niťovitou, plazivou, na kloubech kořenující, a s listy štítovitými; dlouhý řapík jejich přirůstá totiž ke středu spodní strany čepele, která jest okrouhlá a po kraji vroubkovaná. Drobné, bělavé nebo načervenalé kvítky (F), objevující se až v červenci a srpnu, jsou nahloučeny v stopkatých, chudých (nejvýše 5květých), klubkatých hroznech, vyrůstajících z těch míst lodyhy, kde kořenuje. Plody (f) jsou okrouhlé dvojnažky, širší než delší, se stran silně smačknuté (f1), s nezřetelným krajem kališním a sotva zřetelnými, niťovitými žebry na nažkách. Bílek semenný jest na vnitřní straně plochý. Roste na vlhkých, zejména rašelinných lukách lesních a po krajích tůní a rybníkův ve vých. Polabí, v poříčí Ploučnice, v horách Krušných a v Budějovicko-Třeboňsku. Na Moravě nebyl dosud pozorován. Ve Slezsku se vyskytoval druhdy v stojatých vodách u Osoblahy. Patří k rostlinám jedovatým; palčivě chutnající listy přikládali dříve na rány. 1) Lat. planus = plochý, vzhledem k listům. 2) Odtud říkají jí Rusové sinegolov. 3) Slož. z řec. ύδωρ = voda + κοτύλη = pupek, vzhledem ke stanovisku této byliny a ke tvaru její listův. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |