Na této straně začíná článek o rostlině:
Pastinák tmavý - Pastinaca opaca [= Pastinák setý tmavý - Pastinaca sativa subsp. urens]
Zapalička veliká - Tordylium maximum [= Zapalička největší - Tordylium maximum]
Anjelika menší - Angelica silvestris [= Děhel lesní - Angelica sylvestris]

- 643 -

Okolíky nemají obalu ani obalíčků a skládají se z 8—10 nestejně dlouhých paprsků; konečný okolík jest větší postranních a má také větší plody nežli ony. Drobné kvítky (F), objevující se od čce do září, jsou žluté, dílem obojaké, prvoprašné, dílem prašníkové. Okrouhle vejčité, se hřbetu smačknuté plody (f, f₁) jsou vroubeny křídlatým okrajem. Když dozrají, rozpoltí se jejich plodonoš ve 2 ramena až ke spodu (f). Bílek semenný jest na vnitřní straně plochý (f₁).

Roste hojně na lukách, u cest a na příkopech. Někde se však také pěstuje pro sladký, dužnatý, řepovitý kořen, který dává chutnou zeleninu a dobytku dobrou píci.

2. P. tmavý (P. opaca Bernh. — obr. 982) podobá se velice p. obecnému, od něhož liší se lodyhou téměř oblou, srstnatou, listy nelesklými, po obou stranách pýřité srstnatými, na rubu hustě šedochlupatými a okolíky chudšími, složenými pouze z 5—6, asi stejně velikých okolíčků. Plody jsou podlouhle vejčité.

Roste na mezích, hrázích, i v lesích západní a jižnější části Čech, zejména v krajině karlovarsko-tepelské, hornatině křivoklátsko-berounské, na Plzeňsku a Písecku.

Rod 18. Zapalička veliká (Tordylium¹ maximum L., Zirmet — obr. 983) jest jednoletá nebo dvouletá, srstnatá bylina s lodyhou ztuha přímou, až 1 m vysokou a hranatě brázditou. Listy jsou jednoduše lichozpeřené, složené z 2 až 4 jařem lístků vejčitých, hrubě vroubkovaně pilovitých. Obal i obalíčky skládají se z lístků kopinatých. Bílé květy, dílem obojaké, prvoprašné, dílem prašníkové, mají obvodové plátky značně větší (paprskující) a hluboce 2klané. Plody (f, f₁) jsou okrouhlé, se hřbetu smačknuté, srstnaté a po bocích ztloustlým, svraskale chruplavčitým okrajem křídlaté. Kraj kališní na vrcholku plodu jest zřetelný, za to podélná žebra tvrdek jsou velice jemná. Bílek semenný jest na vnitřní straně plochý (f₂).

Roste spoře na výslunných, kamenitých stráních a krajích lesů. V Čechách byla pozorována jen na několika místech (na př. v skalnaté vinici Folimance u Prahy, jílovité půdě na Chlumu, jvých. od Ml. Boleslavi a u Chlumu (Kulm svých. od Teplic); hojnější jest ve střední a jižní Moravě, na př. v údolí Dyje u Znojma, na Pavlovských kopcích, u Hustopeče i j.

Rod 19. Anjelika² menší neboli děhel³ obecný (Angelica² silvestris⁴ L., Waldwurz - obr. 984) vyhání z dužnatého, vřetenovitě větvitého,

1 ) Jméno (τορδύλιον) nějaké okoličnaté rostliny již u Dioscorida se vyskytující.

2 ) Od lat. angelus = anděl, angelicus = andělský; slynulať druhdy jako důležitá bylina léčivá.

3 ) Dle rus. djagil; pol. dzięgel = anděl a název této byliny.

4 ) Lat. silvestris = lesní.