Na této straně začíná článek o rostlině:
Všedobr horní - Imperatoria ostruthium [= Všedobr horský - Imperatoria ostruthium]
Pastinák (rod) - Pastinaca
Pastinák obecný - Pastinaca sativa [= Pastinák setý - Pastinaca sativa]

- 642 -

v prodloužené, kopinaté úkrojky a konečný lístek 3sečný, 7dílný — kterouž někteří považují za samostatný druh — b. úzkolistý (H. angustifolium Jacq. sp.).

Rod 16. Všedobr¹ horní (Imperatoria² ostruthium³ L., Meisterwurz - obr. 980) vyhání z hlizovitého, krátkého oddenku lysou, lesklou, jemně brázditou, obyčejně jednoduchou nebo jen nahoře větevnatou, přes ½ m vysokou lodyhu. Listy přízemní jsou jednoduše nebo dvojitě trojčetné, složené z vejčitých lístkův a úkrojků nestejně pilovitých; listy lodyžní jsou podobné, ale ovšem čím výše menší a kratčeji řapíkaté. Bohaté, až z 40 paprsků složené okolíky nemají obalů a také obalíčky jsou velice nepatrné, skládajíce se z nemnohých nitkovitých listenů.

Květy dílem obojaké, prvoprašné, dílem prašníkové, mají bílé, srdčité kor. plátky a dospívají v bledožluté, vejčité, se hřbetu smačknuté, křídlaté plody (f, f₁), jejichž semena jsou se slupkou plodní srostlá (f₂), čímž liší se tento rod od podobné anjeliky větší (viz str. 644). Bílek semenný je téže povahy jako u druhů předch. (f₃).

Roste porůznu na horských lukách v Krkonoších, horách Jizerských, horách Krušných a v Šumavě; na Moravě velmi pořídku (Špicberk u Jihlavy, Sálvíz u Starého Města). Kvete v červnu a červenci.

Vonného, mléčnatého, dužnatého, hořkého kořene užívá se v lékařství jako kořene anjelik. Proto někde (na př. v okolí Frývaldova ve Slezsku) pěstují všedobr v zahrádkách.

Rod 17. Pastinák⁴ (Pastinaca⁴, die Pastinake) shoduje se v plodech se hřbetu smačknutých se smldníky (str. 637), má však kor. plátky vždy žluté, listy jednoduše zpeřené a okolíky bez obalu i bez obalíčků. Roste u nás ve 2 druzích:

1. Pastinák obecný (Pastinaca sativa⁵ L. - obr. 981) jest dvouletá bylina až 1 m vysoká. Má silně hranatou, rozbrázděnou, mrtnatou lodyhu a listy jednoduše zpeřené, složené z lístků vejčitých, vroubkovaně pilovitých, na svrchní straně lesklých a lysých, vespod pýřitých; konečný, lichý lístek bývá 3laločný.

¹) Také v řečech jihoslov. tak slove, na př. chorv. vse dobro.

²) Z lat. imperator = císař, čímž má býti naznačena zvláštní moc léčivá této byliny, druhdy tak velice proslavené. Srovn. též něm. Meisterwurz.

³) Někteří odvozují od lat. os = ústa + terere = tříti, raniti, vzhledem k palčivě chutnajícímu kořeni.

⁴) Tak nazývala se tato bylina již u starých Římanů; nejspíše od lat. pastus = pokrm, vzhledem k jedlému kořeni.

⁵) Lat. sativus = setý, sázený.