Na této straně začíná článek o rostlině:
Smidlník olešníkovitý - Peucedanum oreoselinum [= Smidlník olešníkový - Peucedanum oreoselinum]
Smidlník jelení - Peucedanum Hirschwurz [= Smidlník jelení - Peucedanum cervaria]

638 -

Květy jsou bílé, dílem obojaké, prvoprašné, dílem prašníkové. Vejčité plody (f), as půl cm dlouhé, jsou se hřbetu smačknuty, mají dosti zřetelný 5zubý kališní okraj a vyniklá (hlavní) žebra, z nichž postranní tvoří širokou, křídlatou obrubu. Bílek semenný jest na vnitřní straně plochý (f₂).

Roste na vlhkých, rašelinných lukách, na březích rybníků, v příkopech a ve vlhkém křoví: v Čechách ve středním a vých. Polabí, v poříčí Jizery a Ploučnice, v Krušných horách, v Šumavě, v Plzeňsku a Budějovicko-Třeboňsku, na Moravě roztroušeně v močálovitých krajinách po celém území kromě Brněnska a Znojemska; ve Slezsku hlavně v Těšínsku. Kvete jako všecky ostatní druhy až v červenci a srpnu.

Silně páchnoucí, hořce a palčivě chutnající kořen nakládají místy do kořalky pro posilnění žaludku.

2. S. olešníkovitý (P. oreoselinum¹ Mönch., Athamanta² oreoselinum — obr. 975) vyhání z válcovitého, tlustého oddenku, na němž bývají hnědá vlákna po odumřelých listech, lodyhu plnou, oblou, jen nahoře hlouběji brázditou, chudě větvitou a skoro bezlistou. Listy jsou 2-3kráte zpeřené, složené z lístků lesklých, vejčitých, peřenoklaných. Řapíčky postranních lístků jsou v pravých nebo tupých úhlech odstálé, v rozličných plochách položené. Obal i obalíčky skládají se z četných lístkův úzkých, dolů sehnutých, dosti krátkých. Květy, rozvíjející se v červenci a srpnu, jakož i plody (f) jsou podobné jako u předch., ale prostranní křídlatá žebra plodní jsou užší (f₁).

Roste porůznu v křovinách, světlých lesích a na lukách, zvláště jsou-li písčité a křemenité, v Čechách zejména v širším okolí pražském, v Polabí, v poříčí Jizery a Ploučnice, ale též i jinde pořídku roztroušen, na Moravě v části střední a jižní, ve Slezsku v Těšínsku, u Vidnavy i j.

3. S. jelení neboli srník (P. cervaria³ Cuss., Selinum⁴ cervaria L., Hirschwurz — obr. 976) liší se od předcházejícího hlavně jen tím, že má namnoze 2krát, řidčeji jednoduše zpeřené listy s velice nadmutými pochvami, složené z lístků podlouhle vejčitých, tmavozelených, přisedlých, skoro ostnitě pilovitých, které odstávajíce od řapíků ostrým úhlem, jsou skoro vesměs rozloženy v jedné ploše. Mrkvovitě ztloustlý, vně černý, uvnitř bílý oddenek nese na vrcholku chomáč černých vláken po zašlých listech a roní na čerstvém řezu žlutavě

¹) Slož. z řeck. όρος = vrch, kopec + αέλινον = olešník (viz rod 21).

²) Viz pozn. ²) na str. 632.

³) Od lat cervus = jelen, poněvadž jej prý jeleni rádi žerou.

⁴⁾ Viz Selinum, rod 21.