Na této straně začíná článek o rostlině:
Halucha trubkovitá - Oenanthe fistulosa [= Halucha dutá - Oenanthe fistulosa]
Halucha koromáčovitá - Oenanthe silaifolia [= Halucha koromáčolistá - Oenanthe silaifolia]
Tetlucha kozí pysk - Aethusa cynapium

- 634 -

peřenoklaných; u ponořených listů jsou však úkrojky téměř nitkovité. Mnohopaprsečné, krátce stopkaté, vesměs plodné okolíky jsou na větvích konečné, ale zatlačením obyčejně zdánlivě postranní, postaveny proti listům. Okolíčky jsou rozloženy, nepaprskující. Obal chybí nebo bývá nahrazen 1—3 lístky, obalíčky však jsou vyvinuty, skládajíce se z většího počtu šidlovitých listenů. Bílé květy (F) jsou dílem obojaké, protandrické a plodné, dílem prašníkové. Plody (f) jsou protáhle vejčité, mají přímé čnělky, velmi zřetelný kalich, ale podélná žebra (na každé polovině 5) tupá. Bílek semenný jest na vnitřní straně trochu vypouklý (f₁).

Roste hojně ve vodách příkopů a rybníků. Kvete v čci a srpnu. Vyklíčivši na podzim, přezimuje jako malá rostlinka a kvete teprve příštího roku; jest tudíž rostlinou dvouletou, ale též vytrvalou. Nelibě páchnoucích, palčivě kořenných semen užívalo se druhdy jako „zázračného" léku v nemocech plicních. Dosud upotřebuje se jich ve zvěrolékařství.

2. H. trubkovitá (Oen. fistulosa L., Röhrenschirm — obr. 969) má oblou, přímo větvitou, sivozelenou, z dutých článků složenou lodyhu a na spodu listnaté, na kloubech kořenující výběžky. Listy maji značně napuchlé pochvy, a poněkud nafouklé řapíky, jež jsou delší nežli čepel sama; tato jest dole dvojnásobně, nahoře jednoduše zpeřená, složená z lístků čárkovitých, někdy 2—5klaných. Hlavni okolík, jenž nejdříve rozkvétá a má postavení zřejmě konečné, skládá se pouze ze 2—3 kulatých okolíčků, jejichž vnitřní květy, kratičce stopkaté, obojaké, mají bílou neb načervenalou korunu přímou, květy obvodové však, dloužeji stopkaté, prašníkové, mají korunu rozloženou, paprskující. Okolíky postranní skládají se ze 3—5 okolíčků, jejichž kvítky jsou vesměs stopkaté a jalové. Hranaté plody spočívají na stopkách neztloustlých (f).

Roste na bařinatých lukách a v příkopech roztroušeně po vší střední Evropě; pro Čechy však i Moravu jest pochybná, ač uvádí se od Neumětel u Hořovic, z okolí Pelhřimova a Budějovic, na Moravě od Kunovic u Uher. Hradiště, jakož i od Velké a Olšovce blíže Podštátu v Hranicku. Kvete od června do srpna.

3. Na Moravě byla místy pozorována na mokrých lukách a ve stojatých vodách (na př. u Rohatce blíže Strážnice v hájích vyschlého ramene Moravy, u Hodonína, Tlumačova v Uher.-Hradišťsku a Hulína v Kroměřížsku) v jižní Evropě domácí a z Krymu až do jižní Francie sahající h. koromáčovitá (Oen. silaifolia¹M. Bieb. — obr. 970), která se od předešlé hlavně tím liší, že stopky plodní jsou silně naduřelé (f). Ostatně má lístky 2-3kráte zpeřených listů kopinaté, u hořejších, většinou jednoduše zpeřených listů čárkovitě kopinaté, a okolíky složené z 5—10 okolíčků. Na spodu nevyhání výběžků. Kvete v červnu a v červenci.

Rod 11. Tetlucha² neboli kozí pysk, kozí petržel (Ae-

1 ) Slož. z lat. silaus = koromáč (viz rod 13.) + folium = list.

2 ) Utvořeno snad dle řeckého: etucha, tetucha, tetlucha. Srovn. s pol. ciotucha = horečka, vzhledem k jedovatosti.