Na této straně začíná článek o rostlině:
Prorostlík srpovitý - Bupleurum falcatum
Prorostlík Gerardův - Bupleurum Gerardi [= Prorostlík prutnatý - Bupleurum affine]

- 625 -

mající lodyhu jednoduchou, jen nahoře trochu rozvětvenou a podlouhle vejčité listy, na konci krátce zašpičatělé, které v dolejší části lodyhy súžují se v krátký řapík, v hořejší části však lodyhu srdčitým spodem objímají (ale neobrůstají). Okolíky, před rozkvětem nící, skládají se z 5—8 okolíčků a mají obaly i obalíčky složené z podlouhle vejčitých listenů. Ze zlatožlutých, drobných kvítků dospívají plody zvíci kmínu, barvy hnědočerné.

Roste na kamenitých, keřnatých stráních, v světlých, lupenatých lesích a na lesních lukách v Čechách zvláště v Krkonoších a horách Jizerských, záp. Polabí, Žatecko-Teplicku a jižní části širšího okolí pražského, na Moravě zvláště v části střední a jižní a porůznu též v Jeseníku. Kvete až v čci a srpnu.

3. P. srpovitý (B. falcatum L. - obr. 956) jest též vytrvalý; má lodyhu šedozelenou, lysou, vidličnatě větvitou, až přes ½ m vysokou a listy podlouhle kopinaté, celokrajné, 7-3 žilné, často srpovitě prohnuté, dolejší v řapík súžené, hořejší k oběma koncům ztenčené, ale přisedlé. Okolíky se skládají z 6-9 okolíčků, mají chudý obal a 5četné obalíčky z listenů kopinatých.

Roste nejraději na vápenitých skalách, keřnatých, výslunných kopcích a na mezích v širším okolí pražském, v nížině polabské, v poříčí Jizery a Ploučnice, v Žatecko-Teplicku, Brdech, Plzeňsku a Krumlovsku; na Moravě jest v jižní části obecný, ve střední části roztroušen; ve Slezsku je vzácnější. Kvete od čce do září.

4. P. Gerardův¹ (B. Gerardi Jacq. — obr. 957) jest jednoletý, s lody-

¹) Viz pozn. ¹) na str. 92.