Na této straně začíná článek o rostlině:
Prorostlík okrouhlolistý - Bupleurum rotundifolium
Prorostlík dlouholistý - Bupleurum longifolium

624

1. Prorostlík okrouhlolistý neboli pupovník (Bupleurum¹ rotundifolium L., B. perfoliatum² Lam., Ackergoldschirm - obr. 954) jest jednoletá, as půl m vysoká, nahoře vidličnatě větvitá, lysá, sivozelená bylina s listy vejčitými, celokrajnými, na spodní části lodyhy přisedlými, na hořejší části prorostlými (spodinou lodyhu kolkolem objímajícími). Listy tvoří jakési mělké misky, jimiž se zadržuje dešťová voda a stéká pak po dolním kraji na list níže a v opáčném směru položený, s toho opět na list spodnější a tak se dostává až ke kořeni.

Okolíky skládají se ze 4-8 okolíčků; nemají obalu, ale za to jsou obalíčky složeny ze 3-5 vejčitých, žlutavých listenů, jež okolíčky daleko přesahují, a činí je z daleka nápadnými. Po odkvetení se sklánějí listeny dohromady, aby chránily dozrávající plody. Krátce stopkaté kvítky (F), vesměs obojaké a protandrické, objevující se od června do srpna, mají nezřetelný kalich a okrouhlé, žluté plátky korun, se širokým, vehrnutým lalůčkem. Plody (f) jsou vejčité, se stran smačknuté, na hoře jako uťaté a mají na každé polovině po 5 podélných, nitovitých žebrech. Bílek semenný jest téže povahy jako u kmínu (f₁).

Roste jako plevel na vápenatých polích mezi obilím, v křovištích a na suchých stráních, v Čechách v širším okolí pražském, v záp. Polabí a krajině žatecko-teplické, na Moravě v teplejší pahorkatině části střední a jižní, ve Slezsku zvláště okolo Těšína i j. Druhdy užívalo se listů, které hořce chutnají, na rány.

2. P. dlouholistý (B. longifolium L. — obr. 955) jest bylina vytrvalá,

¹) Z řec. βοΰς = vůl + πλευρόν = žebro, bud vzhledem k vyniklým žebrům na semenech nebo k vyniklým žilkám na listech, anebo proto že se prý po něm dobytek nadýmá.

²) Lat. perfoliatus = prorostlý.