- 6 -

jsou opět rozeklaný v úzké cípy. Listy hořejší jsou krátce řapíkaté až i přisedlé a obyčejně jen 3dílné. Květy (obr. 2) sedící jednotlivě na koncích oblých, nerýhovaných stopek mají 5listý kalich (k) a 5plátečnou, zlatožlutou korunu (c), jejíž plátky chovají na spodu medovou jamku (m) přikrytou volnou šupinkou (š). Někteří považují tuto šupinku za zakrnělý svrchní pysk kor. plátků původně 2pyských.

Kovový (zlatý) lesk, který v žádném jiném řádě naší květeny se nevyskytuje, pochází hlavně od žlutého, olejovitého barviva, jímž povrchní buňky kor. plátků jsou proniknuty, a má za účel, aby plátky příliš rychle nevadly. Tyčinky (a) jsou podplodní; jest jich daleko přes dvacet a jsouce sestaveny do nepřetržité spirály tvoří několik kruhů (obr. 3). Prašníky otvírají se, jako u valné většiny rostlin tohoto řádu, na straně vnější (ke koruně obrácené). Drobné, svrchní pestíky (p), sedící na

společném, lysém lůžku (t), jsou též četné a jako tyčinky, sestaveny do spirály¹ (obr. 3.) Každý pestík jest tvořen jediným plodolistem a chová po jediném vajíčku; na vrcholku jest súžen v kratičkou, zobánkatou, sotva znatelnou čnělku, která jest zakončena lepkavou bliznou. Po odkvetení, při němž nejen korunní plátky a tyčinky, nýbrž i lístky kališní opadávají, vyvine se z každého pestíku lysá, jednosemenná, nepukavá nažka (obr. 2 ); dohromady, tvoří nažky kulovatou plodní hlávku.

Zúrodňování blizen obstarává hmyz, který hledá ve květech medové šťávy. Aby se zabránilo zúrodňování pylem vlastním, dospí-

1 ) U většiny rostlin stojí tyčinky a pestíky v dokonalých kruzích, střídajíce se s lístky kališními a plátky korunními, anebo stojíce před nimi. Poněvadž u pryskyřníků lístky kališní a plátky kor. stojí v kruzích, střídajíce se, tyčinky však a pestíky stojíce ve spirále, se nestřídají, náleží květy jejich a květy ještě jiných rodů tohoto řádu ku květům polokruhatým (hemicyklickým). Viz Slovník terminolog, ve sv. I.