Na této straně začíná článek o rostlině:
Jabloňovité - Pomarieae [= Růžovité - Rosaceae]
Jabloňovité - Pomarieae [= Růžovité - Rosaceae]
Jabloň obecná - Pirus malus [= Jabloň lesní - Malus sylvestris]

Řád XLII. Jabloňovité (Pomarieae)

jsou stromy nebo kře se střídavými, jednoduchými nebo lichozpeřenými, opadavě palistnatými listy a pravidelnými, 5četnými květy, které mají na obvodě číšky četné, nadplodní tyčinky; 1— 5pouzdrý semeník jest až po čnělky srostlý s číškou, tudíž spodní. Po odkvetení pouzdra semeníku zchruplavčí, nebo se z nich vyvinou tvrdé pecky obsahující semena, a číška zdužnatí v nepravý plod - malvici; na vrcholku jest malvice věnčena zaschlým, vytrvalým kalichem.

Řád tento obsahuje celkem 5 rodů, jež možno sestaviti v tento přehled:

Určování rodů i druhů jest ovšem pohodlnější podle listů a květenství, poněvadž v době květu nelze ještě povahu plodů s určitostí stanoviti. Κ těmto vlastnostem přihlíženo v klíči ve sv. I.

Rod 1. Pirus¹ (jabloň, hruška, jeřáb atd.) má v malvicích jednoduchá pouzdra tenkoblanná nebo chruplavčitá, s 1 - 2 semeny. Obsahuje celkem 10 druhů, jež určiti lze dle klíče na násled. straně.

1. Jabloň² obecná (Pirus malus³ L., Apfelbaum - obr. 825) má vejčité, po kraji vroubkovaně pilovité, na rubu — zvláště v mládí, aby netrpěly zimou

¹) Lat. pirus, řec. πίρος nebo πύρος jsou názvy běžné již starověkým národům klassickým.

²) Jméno všeslov.: na př. pol. jabłoń, chorv. srb. jabuka atd. Ve stslov. vyskytuje se abolnъ, ablanъ, jablanъ a jablko ablъko, jablъko. Někteří odvozují je od lat. malum abellanum (Abella v Kampanii). Spíše však dlužno hledati kmen toho slova v sanskr. jambuka = jablko. Srovn. též chald. jabhul = pokrm a hebr. ebh = práce.

³) Jménem malus nazývali jabloň už staří Římané.