- 539 -

Pilatka švestková (Hoplocampa fulvicornis, Tenthredo morio — obr. 817 C) blanokřídlý, drobný, na těle černý hmyz, jehož larvy žijí v mladých plodech vyžírajíce měkká jejich jádra. Následkem toho plody za několik neděl po odkvětu zmodrají a opadávají. Po té z nich larvy vylézají a zakuklují se v zemi.

Mšice švestkové (Aphis pruni F.) objevují se hlavně v červenci a srpnu na rubu listů, vyssávajíce z nich štávu, následkem čehož listy se zkrabatí, zakrní a záhy uschnou.

Z cizopasných hub, jež zaviňují různé choroby na švestkách, jsou nejrozšířenější:

1. Exoascus pruni (Fuck. — obr. 818 A), jehož vláknité podhoubí, přezimovavší v mladých větvičkách, vniká na jaře do semeníků a přeměňuje je v nafouklé, často značně veliké, smáčknuté, s počátku zelenavé, později však žluté až hnědé, duté bouchory (pouchlata, rampouchy, vačky, na Moravě též ropouchy, husary zvané).

2. V listech cizopasí velice často kromě jiných houba Polystigma rubrum Tul. (obr. 818 B), vytvářející po obou stranách (na líci i rubu) veliké, žlutočervené naduřeniny. Listy touto chorobou postižené — a často jich bývá většina — opadávají dříve nežli listy zdravé, výtrusy na nich přezimují a z jara působí nové nákazy.

3. Hojná jest též na listech Phyllosticta prunicola Sacc., která vytváří hnědé skvrny, později uprostřed suchomázdřité, až děravé.

4. Monilia fructigena Pers. objevuje se v mokrých  letech na zralých plodech, jež následkem toho hnijí a pokrývají se bělošedými,  plísňovitými bradavkami. Dostanou-li se (na př. těsným stykem) výtrusy z těchto bradavek na švestky zdravé, nakazí je záhy také; i vídáme pak často 2—3 hnijící  švestky k sobě jako přilepené.