Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 536:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 536 - Oslavky roste též na skalních stěnách, v plotech a při krajích vinic dosti hojně planě. Z rovných větví, které mají lesklou, světle hnědou kůru a příjemně voní, dělají „pravé turecké" troubele k dýmkám. Z nechutných peckovic vyrábějí v Dalmacii výborný likér maraskin. 6. Švestka1 (P. domestica2 L., P. oeconomica2 Borkh., Hauspflaume, Zwetschke — obr. 815) jest známý, neveliký strom mající hladké, i v mládí lysé větve a na nich vejčité, pilovité listy, jejichž řapíky mají blíže čepele jednu nebo 2 žlázky k témuž asi účeli jako listy třešňové (str. 530). Čepele listové jsou v pupenech svinuty, nikoli jako u třešní řasnatě ve dvé složeny. Zelenavě bílé květy, rozvíjející se v dubnu a máji, vyrůstají většinou po dvou na kratinkých pavětvičkách po stranách větví. Mají tutéž stavbu jako květy třešňové, ale stopky jejich, několikrát delší kalicha, jsou pýřité. Opylení jest téhož způsobu jako ve květech třešňových (str. 530); blizny však dospívají o 2 dny dříve, nežli se počnou vnitřní prašníky otvírati. Doba květu trvá 5 dní. Plod jest vejčitý, modře ojíněný a pecka jeho, od dužnaté rubíny snadno se oddělující, Smačknutá, s hořkým semenem. Ojínění pochází od malounkých krůpějí vosku, jenž se roní z povrchu a slouží hlavně k tornu, aby plod netrpěl vodou (která k vosku nelne) a aby se na něm neusazovaly škodlivé plísně. Švestka jest domovem v jihozápadní Asii, rostouc tam planě. Z Asie dostala se již ve 2. století př. Kr. do Italie a rozšířila se odtud po vší Evropě. Jsouc naším nejdůležitějším stromem ovocným pěstuje se v četných odrůdách (na př. švestky sedmihradské, dolanské, ranní esslingenské atd.) pro chutné, zdravé plody, jež pojídají se čerstvé, nebo se suší, zavářejí a nakládají 1) Ze střlat. primus sebastica; řec. σεβαστός = vznešený, královský, tedy tolik jako vzácný plod. Z česk. pak i něm. Zwetschke nebo Zwetsche. Rus. slove sliva, pol. węgierka, chorv, šljiva. 2) Lat. domesticus = řec. οικοδομικός = domácí. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |