Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 535:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
— 535 - jsou ovšem mnohem menší - višni obecné. Od této však se poznává nejlépe tím, že má listy dvoje: na koncích větví zašpičatělé, na postranních, kratičkých pavětvičkách však zaokrouhlené. Plody jsou červené, kyselé, podobné chuti jako višně. Roste porůznu na slunných stráních a při krajích lesních, v Čechách zejména v širším okolí pražském, Polabí a krajině teplicko-žatecké, na Moravě hlavně v části jižní a střední. Kvete jako obě předch. v dubnu a máji. 4. Střemcha1 obecná (P. padus2 L., Padus avium Mill., Traubenkirsche - obr. 813) je strom nebo vysoký keř s vejčitými, pilovitými listy, které bývají v mládí potaženy lakovitým povlakem a mívají na řapíku u čepele 2 červenavé, sploštělé žlázky asi téhož významu jako u třešně (str. 530). Bílé, hořkými mandlemi zapáchající a hlavně v máji se rozvíjející květy (F), které mají touž stavbu a týž způsob opylení jako květy třešňové, jsou sestaveny na listnatých, konečných větévkách v bohatých, šikmo převislých hroznech, tak že pyl dešťem mnoho netrpí. Kulaté, černé, lysé, neojíněné peckovice, zvíci hrachu, jsou trpké a nechutné, proto však přece oblíbenou potravou některých ptákův, kteří dužnatou rubinu jejich strávivše pecky s trusem vyvrhují a tím k rozšiřování rostliny i na místa vzdálená značně přispívají. Lidé sice peckovic pro trpkou chuť nepožívají, ale barví jimi vína i rosolky; na severu z nich pálí kořalku. Roste planě na pokrajích lesův a v křovištích. Sází se též v sadech. Pozn. V Krkonoších vyskytuje se odrůda s hrozny zcela vzpřímenými — stř. skalní (P. petraea Tausch). 5. Mahalebka,3 turecká višeň neboli střemcha skalní (P. Mahaleb3 L., Weichselkirsche — obr. 814) jest keř nebo stromek s vejčitými listy, jež připomínají poněkud listy hruškové. Bílé, vonné květy, rozvíjející se již v dubnu a květnu, jsou sestaveny v přímých, na spodu listnatých chocholících. Plody jsou podlouhle kulovité, černé a trpké. Sázívá se v sadech, ale v střední i jižní Moravě, zvláště v poříčí Dyje a 1) Starost. slove črěmucha, novosl. črěnsa, chorv. a srb. cremza, pol. trzemcha nebo czeremcha atd. 2) Řekové nazývali tímto jménem (πάδος) mahalebku. 3) Mahaleb jest arabský název této višně. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |