![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 50:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
50 - vají opět hluboce rozděleny ve 3 podlouhlé ušty na rubu nasivělé a více méně pýřité. Veliký, konečný, prvoblizný (protogynický) květ má 5 nestejných, kožovitých, vytrvalých lístků kališních, 5—10 velikých, nachových plátků korunních a mnoho tyčinek, jejichž prašníky otvírají se dovnitř (na straně k pestíkům obrácené — obr. 83); tak otvírají se prašníky ještě pouze u obou rodů následujících, kdežto u všech ostatních pryskyřníkovitých se otvírají na straně vnější. Pestíky jsou nejčastěji 2 nebo 3, jsou kolkolem na spodu obklíčeny žláznatým terčem a dospívají v huňaté, rozestálé měchýřky. Před rozvitím květu vylučují lístky kališní na vnějším okraji medovou šťávu, která sem láká hojně mravence, a ty chrání za to květu od jiného, škodlivého hmyzu (na př. škvorů). Na večer a před deštěm se koruna zavírá, aby byl pyl chráněn od vlhka. Kvete v květnu a červnu. Kromě předcházející pěstuje se v zahrádkách často p. obecná (P. officinalis L. — obr. 84) a to obyčejně s plnými květy, v nichž jsou tyčinky většinou přeměněny v plátky korunní. Jest zcela podobna p. přespolné, má však listy po obou stranách stejně zelené a lístky jejich vždy nedělené. Měchýřky plodní stojí přímo (nejsou rozestálé). Ztloustlé kořeny jsou za čerstva jedovatý; dříve užívalo se jich proti padoucnici a dně. Sušenými korunními plátky podkuřují venkované rozmanité opuchliny. Vlast její jest jižní Evropa, zejména Řecko. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |