Na této straně začíná článek o rostlině:
Nátržník - Potentilla tormentilla [= Mochna nátržník - Potentilla erecta]

- 499 -

na rubu přitiskle chlupatými a s květy obyčejně 4četnými (o 4 žlutých plátcích); velmi zřídka vyskytují se (a to na dolejšku) též květy 5četné.

Roste v stinných lesích, v rašelinách a na mezích hornatějších poloh, zejména v Krkonoších, horách Jizerských a jejich předhořích, v horách Krušných, Brdech a jako vzácnost v sev. části okolí pražského (k Labi), ve vých. Polabí a na Krumlovsku; na Moravě jest velmi vzácná; ve Slezsku se vyskytuje v Jeseníku (Velká Kotlina, Cukmantl a j.). Kvete od června do srpna.

4. Nátržník¹ (P. tormentilla² Schrank, Tormentilla erecta³ L., Blutwurz, Ruhrkraut - obr. 757) má na prst tlustý, černohnědý, na konci jako ukousnutý oddenek, na jehož průřezu jeví se obyčejně červenavá hvězda. Z tohoto oddenku vyhání kromě listů tenké, přímé nebo vystoupavé, zřídka položeně (ale nikdy ne kořenující) lodyhy, rozvětvené vidličnato-vrcholíkovitě v tenké větve. Listy přízemní jsou dlouze řapíkaté, dlanitě 3-5četné, složené z lístků podlouhle vejčitých, hrubě pilovitých; v době však, kdy rostlina kvete, bývají už uvadlé. Listy lodyžní jsou přisedlé nebo kratičce řapíkaté a trojčetné, s velikými, 3—7klanými palisty, tak že se zdají býti 5četnými. Květy, rozvíjející se od června do září, mají 4 lístky kališní, s nimiž se střídají 4 lístky kalíšku vnějšího, 4 žluté, v předu mělce vykrojené plátky kor., nejčastěji 16 tyčinek a mnoho pestíků na dně mističkovité číšky. Zřídka vyskytují se květy 5četné; ostatně jsou květy co do velikosti, počtu tyčinek a počtu pestíků u tohoto druhu velice proměnlivé. Dle pozorování Schulzových bývají i na téže rostlině květy dílem homogamické, dílem protogynické, dílem protandrické.

Roste hojně v lesích a na suchých lukách. Oddenek (kořen), hořce chutnající a za čerstva vonící slabě růžemi, obsahuje mnoho třísloviny, proto možno upotřebiti ho v koželužství a k barvení na červeno; musí se však k tomu cíli sbírati na jaře, dokud rostlina ještě nekvete. Starý kořen ve tmě světélkuje jak hnijící dříví. Druhdy užívalo se ho proti průjmu, odkudž i lat. a něm. jméno této byliny; a dosud jej

¹) Také i v jiných řečech slovan. má tento druh mochny zvláštní pojmenování, na př. v pol. drzewianka, v chorv. krvomok, vrednik atd.

²) Zdrobnělé slovo od lat. tormentum = mučidlo, přenes. muka, bolest, vzhledem k léčivosti kořene.

³) Lat. erectus = vzpřímený.