![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 446:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 446 - mají pně kulovaté, až sloupovité, posázené bradavičnatými hrboulky, na nichž sedí chomáč chlupů nebo ostnů. Zajímavo, že mladým rostlinkám dělohy úplně chybějí. 4. Ježunky1 neboli kaktusy ježaté (Echinocactus1 — obr. 704 A) mají jednoduché, vejčité nebo kulovité pně obyčejně podél rozbrázděné a svazečky silných ostnů posázené. 5. K. fíkový neboli nopál obecný (Opuntia2 vulgaris Mill. — obr. 706) jest polokeř, jehož peň se skládá z vejčitých, plosce smačknutých článků buď beztrnných nebo posázených řídce nestejnými, kratičkými ostny. Veliké květy, vyrůstající z krajů hořejších článků, maji nepatrný, hnědý kalich a četné žluté kor. plátky, které se úplně rozvírají jen za slunečna. Jsa domovem jako ostatní druhy kaktusů v teplejší Americe, sází se i v jižní Evropě pod širým nebem. Také u nás přetrvá zimu, přikryje-li se suchým listím a prkennou stříškou. 1) Slož. z řec. εχΐνος = ježek + κάκτος = kaktus. 2) Dle města Opuntu v řecké Lokridě, kolem něhož prý roste hojně zplaněle. Plinius rozuměl tím ovšem jinou rostlinu, snad nějaký druh smokvoně. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |