![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 442:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 442 - V paždích listů vznikají drobné pupeny vyrůstající v tenké výběžky, které se končí opět malými, kulovatými růžicemi dužnatých listův a vypouštějíce na spodu kořínky, vzrůstají v rostliny samostatné. Poněvadž výběžky záhy odumírají a uvolněné kulovaté růžice, zvláště na stráních a svazích skal dostávají se větrem a deštěm dále od rostliny mateřské, může v krátkém čase z jediné rostliny zroditi se celé, bohaté pokolení. Přímé lodyhy, porostlé podobnými listy jaké jsou v přízemních růžicích, rozvětvují se nahoře vrcholíkovitě v několik vijanů s úhlednými květy (obr. 699). Tyto mají nejčastěji 12listý kalich, 12 kalně růžových, nejdoleji spolu srostlých1, za úplného rozvití hvězdovitě rozložených plátků korunních, 24 obdiplostemonických tyčinek s červenými prašníky a 12 semeníků postavených proti plátkům korunním, z nichž vyvinují se plody měchýřkovité, mnohosemenné, pukající na vnitřním švu. Pod každým semeníkem jest dužnatá šupina. Někdy vyskytují se květy pouze 11četné, ale také 13—15-četné a Presl k tomu dodává: „Ta rostlina jest znamenitá, že toliko divoká, na skalách rostoucí má obě řady tyčinek dokonalých, jelikož na zdech anebo v zahradách chovaná buď vnitřní řadu tyčinek anebo obě řady jejich má v vorečky (rozuměj měchýřky) proměněné, takže v prvním případě jest toliko 12 tyčinek a pestíky ve dvou řadách, anebo nižádné tyčinky a pestíky ve 3 řadách čili dohromady 36 v jednom květu". Opylení děje se podobným způsobem jako u rozchodníků ostrého (str. 435). Roste na zdech, na skalách a střechách, které někdy svými listovými růžicemi úplně pokrývá. Kvete v červenci a srpnu. Jest vlastně rostlinou alpskou, ale od dávných dob se pěstuje na střechách venkovských obydlí, poněvadž o něm jest rozšířena pověra, že chrání stavení od blesku.1 Se střech rozšířil se netřesk na zdi a skály a tam zdomácnil. Šťávy z dužnatých listův užívají venkované na rány, bradavice a kuří oka. 2. N. skalní (S. soboliferum2 Sims. — obr. 700) podobá se vnějškem úplně n. střešnímu, má však listy protáhlejší a květy 6četné, s korunou zvonkovitou, bledožlutavou. 1) Srovn. pozn. 1) na str. 441. 2) Slož. z lat. soboles = pupeny, + ferre = nésti. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |