![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 441:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 441 - Květy prašníkové (obr. 696 Β) mají 4 lístky kališní, 4 načervenalé nebo nazelenale žluté plátky, 8 obdiplostemonických tyčinek a 4 více méně zakrnělé pestíky, na jejichž spodu jsou 4 medníky. Květy pestíkové (obr. 696 A) mají zakrnělou korunu a místo tyčinek 4 dokonale vyvinuté pestíky, které oproti zákorunním pestíkům všech ostatních druhů jsou postaveny proti lístkům kališním. Pod každým pestíkem jest podplodní šupina jako ve květech prašníkových. Někdy vyskytují se též rostliny s květy dokonale obojakými. Roste pořídku na skalách a kamenitých stráních vysokých Krkonošův a moravsko-slezského Jeseníku. Poněvadž jej tam však vykopávají i s vonným kořenem, jest už celkem vzácný. Kvete v červnu a červenci. 14. Za okny pěstuje se zhusta r. Sieboldův neboli tučný mužík (S. Sieboldi Sweet. — obr. 697), který má jednoduché, poléhavé lodyhy, skoro okrouhlé, sivozelené, nezřetelně vroubkované listy po 3 v přeslenech a kvítky růžové. Pochází z Japanu, odkudž jej r. 1830 do Evropy přivezl Siebold. Rod 2. Netřesk:1 (Sempervivum,3 Hauswurz) má květy 6četné nebo 12četné, o 12 i více tyčinkách. U nás rostou 2 druhy: 1. Netřesk střešní (Sempervivum tectorum L. - obr. 698) vyhání z krátkého, vytrvalého oddenku kulovatou růžici dužnatých, hustě směstnaných, vejčitých, v načervenalou špičku protáhlých listů, o nichž v ohledě biologickém platí totéž, co uvedeno bylo o listech rozchodníku ostrého (str. 435); mají totiž též velice málo průduchů (na 1 mm2 asi 10!) a udržují v pletivu svém dlouho vodu. 1) Dle Jirečka je to zkrácenina z nebetřesk, s čímž souhlasí i výklad v Matthioliově Herbáři: »Netřesk jmenují tak proto, že se lidé domnívají, kdež ta bylina na domě roste, že tu žádné povětří neškodí, ani hrom nebije« (= netříská). — Místy (zejména na Moravě) říkají též hromotřesk. V jihoslov. řečech slove netresak, pol. skoczek. 2) Slož. z lat. semper = vždy + vivus = živý, poněvadž dlouho vydrží bez deště. 3) Měl by tudíž tento rod býti zařaděn vlastně mezi rostliny srostloplátečné; vzhledem však k měchýřkovitým plodům a jiným shodným vlastnostem nelze ho od rodu předcházejícího odděliti. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |