Na této straně začíná článek o rostlině:
Lékořice hladkoplodá - Glycyrrhiza glabra [= Lékořice lysá - Glycyrrhiza glabra]

- 423

daleko převyšují. Mají 5zubý kalich a růžovou, nachově pruhovanou korunu, jejíž křídla jsou zakrnělá (kratší kalicha), člunek však za to dosahuje skoro délky pavézy. Tyčinky jsou 2bratré, se žlutými prašníky.

Poněvadž křídla jsou nepatrná, sedá hmyz, hledající ve květě medové šťávy, přímo na člunek; ten se sníží, prašníky z něho vyniknou a pyl setře se hmyzu na břicho. Při návštěvě druhého květu otře se tento pyl na bliznu, která z člunku vždy dříve vyniká nežli prašníky, tak že cizím pylem zúrodňuje se dříve, nežli by se tak státi mohlo pylem vlastním.

Plodem (f) líší se ligrus ode všech ostatních našich motýlovitých: není to totiž pravý lusk, nýbrž jednosemenná, nepukavá nažka na povrchu síťkovaně svraskalá.

Jest výbornou rostlinou pícní, kterou zvláště na vápenitých půdách s prospěchem lze pěstovati. Planě i zplaněle roste na průhonech, mezích, travnatých pahorcích a železničních tratích, v Čechách zejména v širším okolí pražském a v nížinách polabských, na Moravě v části střední a jižní, ve Slezsku v Opavsku i Těšínsku. Kvete od máje do července.

Z chorob vičence nejčastěji se vyskytujících zasluhuje zmínky rez kozincová (Uromyces Astragali Sacc.), jevící se v podobě rezavých skvrn: na lodyze podlouhlých, na listech (zvláště na rubu) okrouhlých.

Kromě některých, už uvedených vzácných druhů motýlokvětých vyskytují se v naší květeně ještě tyto:

Rod 26. Lékořice¹ hladkoplodá neboli sladké dřevo (Glycyrrhiza glabra² L., Süssholz — obr. 668) -vyhání z vytrvalého oddenku až přes 1 m vysoké lodyhy s lichozpeřenými listy, které se skládají z 5-7 jařem vejčitých, celokrajných, na rubu trochu lepkavých lístků a jsou tím zajímavé, že nemají palistů, což u motýlokvětých jest zjev řídký.

Květy, rozvíjející se v červnu, stojí v úžlabních, stopkatých hroznech; mají 2pyský kalich a fialovou korunu s úzkou, ku předu namířenou, podél složenou pavézou, která objímá křídla i člunek. Lysé, smačknuté lusky obsahují 3-4 semena.

Pěstuje se v některých krajinách jižnější Moravy (zvláště v okolí Bzence a Mikulova) pro sladký kořen, který přichází do obchodu pod jménem „sladkého dřeva". Místy vyskytuje se v řečených krajinách také zplaněle jakožto zbytek dávné kultury. Ve větší míře ovšem pěstuje se od nejdávnějších dob ve své pů-

¹) Čes. lékořice nepochází od kmene lék, jak by se mohlo zdáti, ale vzniklo tak jako chorv, glićiriza, pol. lukrecyja a něm. Lakritze zkomolením z lat. liquiritia a to z řec. γλυκυρρίζα.

²) Slož. z řec. γλυκύς = sladký + ρίζα = kořen; lat. glaber = hladký.