Na této straně začíná článek o rostlině:
Kozinec cizrnovitý - Astragalus cicer
Kozinec rakouský - Astragalus austriacus

- 416 -

Ze semeníku vyvinuje se skoro trojhraný, lysý, vícesemenný lusk (f), který oproti luskům jiných motýlokvětých jest dvojpouzdrý, an dolní šev jeho je rozšířen v přehrádku sahající až ke švu hořejšímu, nesoucímu semena.

Přenášení pylu na blizny děje se asi takovým způsobem jako u komonice lék. (str. 395).

Roste hojně na pokrajích lesův, na mezích a ve křovinách. Sladkého kořene a šťavnatých sladkých listů užívalo se dříve v lékařství a dosud se jich užívá ve zvěrolékařství. Skýtá též výbornou píci.

2. K. cizrnovitý (A. cicer¹ L. — obr. 656) jest oproti předch, druhu na rozkladité lodyze i větvích přitiskle chlupatý a má listy 8—13jařmé, složené z lístků podlouhle vejčitých. Květy jsou směstnány v klasovité hrozny úžlabní, které (se svými stopkami) jsou asi zdéli nebo o málo delší listů, z jichž paždí vyrůstají. Mají trubkovité kalichy a zelenavě nebo světle žluté koruny. Lusk jest nafouklý, kulovatě vejčitý a černě chlupatý.

Roste místy na pokrajích poIí i lesův a na lukách, v Čechách hlavně v širším okolí pražském, v nížinách polabských, v kraji jičínsko-boleslavském, v poříčí Ploučnice, Bělé a střední Berounky, na Moravě v části střední a jižní, ve Slezsku u Těšína. Kvete jako většina kozinců hlavně až v červnu a červenci.

3. K. rakouský (A. austriacus Jacq. — obr. 657) jest útlá, jemně pýřitá, vytrvalá bylinka s lodyhou rozvětvenou, asi 2—3 dm vysokou. Lichozpeřené

¹) Lat. cicer = cizrnník, dle hebr. kikar = kulatý, vzhledem ke tvaru semen.