Na této straně začíná článek o rostlině:
Jehlice smrdutá - Ononis hircina [= Jehlice rolní - Ononis arvensis]
Kozinec (rod) - Astragalus
Kozinec sladkolistý - Astragalus glycyphyllus [= Kozinec sladkolistý - Astragalus glycyphyllos]

- 415 -

hoří Šumavy, v krajině karlovarsko-tepelské a záp. Polabí; na Moravě u Luhačovic, N. Jičína a velmi hojně mezi Hranicemi a Jindřichovem. Kvete od června do srpna.

3. Na Vydrholci u Ouval v Čechách, na četných místech ve východní a jižní Moravě, jakož i ve Slezsku vyskytuje se na suchých lukách a výslunných stráních j. smrdutá (O. hircina¹ Jacq. — obr. 654), která má přímou nebo vystoupavou lodyhu zcela beztrnnou, na stopách listových huňatou, ostatně žláznatě chlupatou, listy většinou 3četné, jen hořejší jednoduché, s velikými pochvami a poměrně veliké, růžové květy směstnané v listnaté, klasovité hrozny. Křídla sahají jako u druhu předch, asi do ⅔ pavézy, která však jest na konci tupá, a lusk (f) jest též kratší huňatého kalicha. Kvete hlavně až v červenci a srpnu.

Rod 22. Kozinec² (Astragalus,³ Traganth) má oproti všem ostatním rodům lusk dokonale 2pouzdrý, an dolní jeho šev jest rozšířen v přehrádku a ta sáhá až ke švu hornímu. Patří k němu z naší květeny celkem 8 druhů:

1. Kozinec² sladkolistý (Astragalus³ glycyphyllus⁴ L. - obr. 655) vyhání z vytrvalého oddenku statnou, na všechny strany rozloženou, lysou, často po jedné straně nachově naběhlou lodyhu s lichozpeřenými listy, které mají kopinaté, spolu nesrostlé palisty a skládají se ze 4-7 jařem vejčitých, celokrajných lístků. Květy, rozvíjející se v červnu a červenci, stojí v hustých hroznech na koncích dlouhých, úžlabních stopek. Mají 5zubý, zvonkovitý kalich, žlutavě bílou, nazelenalou korunu, jejíž křídla jsou s člunkem srostlá, a dvoubratré tyčinky.

¹) Z lat. hircus = kozel; hircinus = kozlí, kozinou zapáchající.

²) Srovn. s chorv. kozlinac, něm. Ziegenkraut.

³) Tímto jménem zvali druhy kozinců již staří Řekové; řec. krychle, vzhledem ke tvaru semen.

⁴) Slož. z řec. γλυκύς = sladký + list.