![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 405:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
405 Opylení obstarávají hlavně včely a čmeláci. Již v poupěti vysypou zralé prašníky pyl a vzrůstající čnělka zatlačí jej do přední části člunku. Sedne-li na křídla hmyz, hledající na dně květu — ovšem marně — sladké šťávy, stlačí je dolů a s nimi i člunek, který je s křídly kloubovitě spojen, maje na spodu po každé straně hrboulek, jímž zasahuje do dutinky křídla. Následkem toho vymknou se hrboulky ze svých dutinek, člunek a křídla sklesnou dolů a čnělka i pyl nad ní uložený vymrští se pružně nahoru. Při tom dotkne se blizna břicha hmyzího a zúrodní se pylem, jejž hmyz před tím v jiném květě na břicho si nabral. Zároveň v zápětí přitlačí se na břicho hmyzu nový pyl, uložený dosud v hořejší části člunku nad bliznou, aby se jím mohla zúrodniti blizna opět jiného květu. Nebyla-li blizna zúrodněna pylem cizím, může se též zúrodniti pylem vlastním, jejž o ní hmyz ze květu vylézající otírá. Bez předchozí návštěvy hmyzu nevymršťují se ani čnělka ani pyl a křídla s člunkem zůstávají stále v rovnovážné poloze. Roste asi tamtéž co k. německá, ale též na suchých lukách. Kvete od května až do srpna. Obsahuje v listech i květech žluté barvivo, jehož se užívá k barvení plátna i vlny. Z lodyh, močí-li se ve vodě, možno dostati vlákna podobná lněným. Druhdy slynula tato kručinka v lékařství. Někdy ji pěstují také jako okrasnou květinu v zahrádkách. 3. K. chlupatá (Genista pilosa L. — obr. 643) má beztrnnou lodyhu spodem položenou, s vystoupavými větvemi, které jsou tak jako rub listův a stopky květní i s kalichem porostlé přitisklými, hedvábitými chloupky. Kalich má ušty horního pysku vejčitě kopinaté a dolní pysk krátce trojklanný. Zlatožlutá koruna (F) jest na vnější straně pavézy a na člunku přitiskle chloupkatá. Podlouhlé lusky jsou oproti luskům druhu předch, též porostlé přitisklými chloupky. Roste v suchých lesích a na keřnatých kopcích v jižnější a střední části Moravy dosti hojně. Také u Wendryna ve Slezsku těšínském se vyskytuje. V Čechách pozorována byla dosud pouze u Nov. Hradů (jižně od Třeboně, při samých hra- |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |