Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 400:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 400 - latou lodyhu, palisty mnohem menší nežli lístky, koruny nachové a lusky vroubené širokými křídly vlnitě zprohýbanými. Jest domovem v jižní Evropě. Rod 13. Jestřabina1 lékařská (Galega2 officinalis L., Geisraute - obr. 636) má silný, větevnatý oddenek, z něhož vyhání přímé, až 1 m vysoké lodyhy. Lichozpeřené listy mají střelovité palisty a skládají se z 5—8 jařem kopinatých, bodlinkou zakončených lístkův. Dlouhé, úžlabní hrozny obsahují četné, nící květy (obr. 637 F, F1), které mají fialově modré pavézy a křídla s člunkem bělavá (řidčeji všecky plátky bílé). Tyčinky (a) jsou jednobratré — nebo správněji řečeno nedokonale 2bratré, poněvadž horní tyčinka jest jen spodní částí své nitky k trubce ostatních tyčinek přirostlá. Válcovitý, šikmo uvnitř i vně žilkovaný lusk (f), obsahuje podlouhlá semena. Opylení květů, rozvíjejících se od června do srpna, děje se podobným způsobem jako u komonice lékařské (str. 395). Medovina však květům chybí. Roste ve vlhkých křovinách a u potoků hlavně ve středním a vých. Polabí a v nížinách jižní Moravy, jakož i při Moravici u Melče ve Slezsku. Také se pě- 1) Jestřábím hrachem zovou Rusové některé druhy vikve a i tuto bylinu. 2) Nejspíše z řec. γάλα = mléko + αγω = přináším, vzhledem k tomu, že jest dobrou rostlinou pícní. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |